Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Ring volný... (General Discussion)

Moderátor: Knihovníci

Knihovník
Uživatelský avatar
Příspěvky: 201
Registrován: 13 úno 2009 10:43

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Dr.Watson » 18 zář 2011 12:18

Doprčic.
Já si myslel, že ten "košer sex" je vtip...
No asi takto, v práci mám přístup k hafu časopisů a novin, takže občas zalistuju, že bych se podle toho řídil to ne, myslel jsem, že to z mého postu vyplynulo. Jen mne fascinuje, že dnes už snad není žádný časopis bez "sexuální hlídky". Si představuju, jak nějaká ženská načte článek "jak oživit manželský sex po třiceti letech", nakoupí, uvaří, namaluje si na obličej hezký ksichtík, investuje do sexy prádélka a nevím co ještě, natěšená čeká až se manžel vrátí z práce. jeho v práci seřve šéf, takže má depku jak nohu, doma sebou kidne na kanape a pustí fotbal aby se trochu zmátořil, ženu tím přirozeně nechce obtěžovat. No a ona, chudák, na něj v kanapi kouká, možná zatančí pokus o erotický taneček přesně podle časáku a on akorát řekne "co blbneš??". A hned má kudlu v břiše...
Nejsem puritán ale přijde mi že sex je dnes strašně devalvovaný. A krom toho, jak píše Ferino, i já znám pár lidí, kterým psychika a náboženství/morálka zničila sexování. Psychika je podle mne jeden z hlavních faktorů sexu. Je to jako u všeho-pokud bude jakoukoliv víru vykládat a kázat moudrý člověk oproti zakomplexovanému/zastydlému/diktátorskému... My-lidé se rádi necháme ovlivňovat/ovládat. Je to jedodušší, bezpracnější, pohodlnější a případná chyba se dá na "někoho" shodit. Je jedno zda jde o sex, náboženství nebo nákup čehokoliv...
vítej v Sigilu...
„Musím se červenat, Watsone,“ zašeptala paní Holmesová pohoršeným hlasem...
Žádná žena by se neměla zahazovat s úplným abstinentem, či nekuřákem. (Robert Louis Stevenson)

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 18 zář 2011 12:29

Já si myslel, že ten "košer sex" je vtip...

to si nikdy necital nepocul
o velkej bielej plachte s malym otvorom uprostred ?
:lol:
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 18 zář 2011 13:52

PS: to "=" je tam preto, že kvalita sexuálneho života je akýmsi barometrom samotného vzťahu. (ak v ňom vôbec nejaký je)
Neuspokojivý sex ako následok neuspokojivého vzťahu kt je následkom neharmonizovanej psychiky. Neplatí to absolútne;)

zaujimalo by ma, kedze s tymto nazorom suhlasim
moze byt neuspokojivy sexualny zivot aj pripade perfektneho vztahu dvoch zdravych vyrovnanych osobnosti?
a ak - tak v akom pripade ?


Ja viem že ty týchto ľudí za katolíkov nepovažuješ,
písal si o menej ako 10% skutočných katolíkov medzi tými,
ktori sa za nich na SK prehlasujú.
Ja sa vyjadrujem k tej vyše 90%nej drvivej väčšine ;)

je otazne ci tu 90% skupinu mozno za katolikov povazovat
minimalne by bolo vhodne zvolit vhodne oznacenie
aby sa predislo nedorozumieniam ...
co takto slovne spojenia
formalni katolici
a
autenticki katolici
???
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 61
Registrován: 05 srp 2010 11:09

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Roy Dest » 18 zář 2011 23:38

ferino píše:No evolúcia... Máme plno zdravého jedla - a boríme sa s obezitou, máme mnoho informácií a rozmáha sa funkčná negramotnosť, všade sa na nás hrnie sex a pritom je väčšina populácie sexuálne frustrovaná, o strese, depresii a iných lahôdkach ani nehovorím. Evolučne to s nami mieri do ... nových a nových pandémií civilizačných chorôb. Ježíšku na krížku veď dnes už sú ľudia alergickí aj na hlinu :oops:

To není civilizace. Civilizace leží s kapitalismem na smrtelné posteli. To, co máme dneska je směs bince po mrtvé civilizaci (kdo kdy vyklízel po babičce nebo dědečkovi, ten zná) a nových neskutečných krámů a serepetiček. Prostě bo*del.

Mno a se spoustou práce by se tím šlo poprat, zastavit příliv bo*delu, recyklovat na suroviny a zbytek roztřídit, aby se to na nás všecko nesypalo naráz, jako dneska.

Věřím, že symbolem příští civilizace bude jednoduchost. Místo padesáti značek aut, tři značky, podle velikosti. Místo padesáti chutí zmrzliny pět. Místo padesáti daní jedna materiální podpora. A to všechno proto, aby bylo místo, čas a zdroje na to skutečně důležité, co opravdu zvyšuje kvalitu života: vztahy, rodinu, koníčky, vzdělávání a pobyt ve virtuální realitě. Ano, a rozhodně mnohem lepší seznamky, než jsou dneska :D
Nejlépe rovnou augumented reality, koukám po holkách a podkožní počítač mi rovnou na sítnici zobrazí věk, jestli jsou zadané a co mají rády, popř. co si zrovna myslí :P

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 19 zář 2011 07:49

Místo padesáti značek aut, tři značky, podle velikosti. Místo padesáti chutí zmrzliny pět. Místo padesáti daní jedna materiální podpora.
A to všechno proto, aby bylo místo, čas a zdroje na to skutečně důležité, co opravdu zvyšuje kvalitu života:
vztahy, rodinu, koníčky, vzdělávání a pobyt ve virtuální realitě.

paradoxne za sociku sme to vsetko mali ....
a napriek tomu sme doslova utekali na Zapad a riskovali ze nas na hraniciach zastrelia ...
asi to nie je take jednoduche ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 19 zář 2011 11:19

alexandrie píše:3. otázka jurisdikčního primátu je jednou z otázek, které se snaží překonat vzájemná diskuse, argumenty pro jurisdičkní primát jsou silné, několik málo můžeme najít i v tomto článku
Kód: Vybrat vše
http://katolikrevue.ath.cx/traditio_orientalis/papezstvi_v_prvnim_tisicileti_martin_dolezal.htm


Čítala som ten Doležalov text a je tam kopa nezmyslov. Pán Doležal by si mal pekne sadnúť na zadok a niektoré veci doštudovať.

misojogi píše:(H. Küng) nechape co je to historicky pohlad

napr vezmi si udalost v dejinach
vznik CSR v rolu 1918 ...


OK, keď budem mať trochu viac času tak to ešte prediskutujeme :wink:
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 19 zář 2011 11:22

Kód: Vybrat vše
http://profesia.pravda.sk/najstastnejsie-povolanie-knaz-najviac-nenavidene-sef-it-pk3-/sk-prludz.asp?c=A110919_083221_sk-prludz_p01
Kód: Vybrat vše

Najšťastnejšie povolanie? Kňaz.
Najviac nenávidené? Šéf IT

ČTK | 19. septembra 2011 8:32
Najšťastnejší je duchovný, najhoršie sa cítia šéfovia IT systémov. Prečítajte si, ktoré pozície sú najšťastnejšie a ktoré nenávidené.

Premýšľali ste niekedy o tom, aké je najšťastnejšie povolanie na svete, teda také, ktoré dáva človeku najväčšiu mieru spokojnosti a pocitu naplnenia z vlastnej práce? Na túto otázku sa pokúsil odpovedať prieskum Národnej organizácie pre výskum Chicagskej univerzity. Jeho výsledky zverejnil časopis Forbes a porovnal ich s predchádzajúcim prieskumom, ktorý sa zameral na najviac nenávidené povolania.

Z oboch prieskumov vyplýva, že kým prvej skupine dominujú profesie tvorivé alebo tie, ktoré pomáhajú ľuďom, v druhej skupine profesií, ktoré ich vykonávatelia najviac nenávidia, nie sú - ako by sa dalo očakávať - upratovačky alebo obsluha toaliet, ale prevažne vysoko spoločensky postavené a štedro platené povolania. V nich zvyčajne najviac prekáža málo slobody, striktná hierarchia a malý priestor na rozvoj.

Desať najšťastnejších povolaní

Duchovní: Najmenej spútaní svetskými márnosti uvádzajú, že sú najspokojnejší zo všetkých.

Hasiči: 80 percent hasičov je "veľmi spokojných" so svojou prácou, ktorá zahŕňa pomáhanie ľuďom.

Fyzioterapeuti: Sociálna interakcia a pomáhanie ľuďom zrejme z tejto práce robí jednu z najšťastnejších.

Autori: Pre väčšinu autorov je honorár smiešne malý alebo nulový, ale slobodne napísať to, čo majú vo svojej mysli, zjavne vedie ku šťastiu.

Špeciálni pedagógovia: Ak vám nezáleží na peniazoch, potom stať sa učiteľom v špeciálnom školstve môže byť šťastný výber.

Učitelia: Veľká väčšina uvádza, že sú vo svojej práci spokojní, napriek problémom s financiami a stavom učební. Táto profesia naďalej priťahuje mladých idealistov, hoci 50 percent nových učiteľov v USA svoje povolanie opúšťa v prvých piatich rokoch.

Umelci: Sochári a maliari uvádzajú vysoký stupeň uspokojenia napriek veľkým problémom, ako sa uživiť.

Psychológovia: Možno nie sú vždy schopní vyriešiť problémy druhých ľudí, ale tie svoje, zdá sa, vyriešili.

Finanční poradcovia a predajcovia finančných produktov: 65 percent z nich uvádza spokojnosť s vlastnou prácou. Čo by tiež mali, pretože platy za ňu sú veľmi slušné a samotné povolanie sa obvykle prevádzkuje v príjemnom kancelárskom prostredí.

Obsluha strojov: Manipulácia s veľkými hračkami, ako sú buldozéry, nakladače, žeriavy, bagre, čerpadlá či kompresory, môže byť zábavná.

Desať najnenávidenejších povolaní

Riaditelia IT: Ako hlavný dôvod nespokojnosti uvádzajú "uprednostňovanie, kamarátčafty a nedostatok rešpektu k zamestnancom".

Riaditelia predaja a marketingu: Najčastejšie sa sťažujú na "nedostatok vedenia zhora a nulový priestor pre rast".

Produktoví manažéri: Najväčším problémom je pre nich obmedzený kariérny rast a nudná práca.

Vyšší weboví vývojári: Vysoký stupeň nespokojnosti plynie z neschopnosti zamestnancov zrozumiteľne komunikovať a chápať technológiu.

Technickí odborníci: Napriek odbornosti a skúsenostiam sa s nimi vraj zaobchádza s malým rešpektom a ich závery neberie vedenie vážne.

Elektronici: Zoznam sťažností je veľmi dlhý a siaha od malej kontroly nad výsledkom, cez žiadne skutočné možnosti pre rast až po všeobecnú nenávisť medzi kolegami.

Právni koncipienti: Táto profesia patrí medzi najžiadanejšie v právnom svete; napriek tomu uvádzajú vysoký stupeň nespokojnosti kvôli dlhej a úmornej pracovnej dobe, aj kvôli skutočnosti, že sú často vydaní napospas rozmarom vyššie postavených osobností.

Analytik technickej podpory: Títo ľudia pomáhajú iným s problémami ich počítačov. To zvyčajne vyžaduje pokojnú komunikáciu s panikáriacim zákazníkom, často najskôr cez telefón, potom prostredníctvom osobnej návštevy. Na mieste potom zistia, že dotyčný si jednoducho nezapol tlačiareň. A to všetko v podstate kedykoľvek vrátane víkendov či dovoleniek.

Operátori naprogramovaných strojov: Pre tých, ktorí si pod tým nedokážu nič predstaviť - to sú ľudia, ktorí stláčajú gombíky, vďaka ktorým hladko beží bez ďalšieho prispenia ľudskej ruky napríklad sústruh alebo mlyn. Avšak okrem toho a údržby stroja nerobia nič iné, a pretože je to úzko špecializovaná práca, žiadny priestor pre pokrok alebo rozvoj tu nie je.

Marketingoví manažéri: Ako hlavný dôvod nespokojnosti obvykle uvádzajú nedostatok vedenia.



Čítajte viac:
Kód: Vybrat vše
http://profesia.pravda.sk/najstastnejsie-povolanie-knaz-najviac-nenavidene-sef-it-pk3-/sk-prludz.asp?c=A110919_083221_sk-prludz_p01#ixzz1YOOhEzF7
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 19 zář 2011 11:37

Čítala som ten Doležalov text a je tam kopa nezmyslov.
Pán Doležal by si mal pekne sadnúť na zadok a niektoré veci doštudovať.

prosim o konkretnost
kde je problem ?

Dolezalov text


Jurisdikční papežský primát v Církvi v prvním tisíciletí
Martin Doležal

Rozkolný Východ od počátku svého schismatu vůči římskému stolci neustále opakuje, že tento stolec nikdy neměl a nebyl rozpoznáván ostatními východními biskupy a svatými otci za sídlo moci a hlavy celé církve, ale že měl pouze lokální vliv nad římskou obcí, resp. nad dalšími obcemi na Západě. Pravoslavní, kteří se oddělili od svatého Petrova Stolce již dávno zapomněli, že jejich otcové nejenom vzhlíželi k Římu jako stolci pravověrnosti, ale rovněž uznávali, že má nejvyšší jurisdikční moc nad celou Církví, tzn. soudí, trestá, přikazuje, rozvazuje a svazuje celou Církev. Proto používáme na adresu nesjednoceného Východu pojmy jako rozkolný (schismatický) Východ, Východ, který se dopustil odpadu od toho, co sami jejich otcové přijímali jako jediný a monarchický model Církve, který chtěl a který založil Kristus. Tudíž neplatí teze, že se Řím oddělil od pravoslaví, když východní otcové sami absolutní autoritu Říma uznávali a uznávali tento model církve jako od Boha chtěný. Spíše správně obviňují západní katolíci se svými sjednocenými východními katolíky pravoslavné z falšování církevních dějin, zamlčování důkazů, které svědčí o tom, že Východ sám byl obhájcem papežských práv nad celou církví. A protože bylo po celá staletí napsáno mnoho polemik mezi katolickou Církví a pravoslavím, nedomnívám se, že by bylo prospěšné psát další článek o papežském primátu, když už vše přece bylo řečeno. Nechci tady opakovat všechny argumenty katolické Církve i katolických theologů minulých staletí. Nemá smysl už vést zdlouhavé rozhovory, když veškeré informace z katolické strany si může každý dohledat dnes na internetu či v knihách, kde je bohatě textů na toto téma. Bylo mi vytýkáno, že v mém minulém článku není jediný citát či parafráze pravoslavného autora. Není ji zapotřebí. Proč? Z těchto důvodů:

a/ Pokud píši do katolického prostředí, používám rozhodnutí katolické církve pro poučení věřících. Vycházím z rozhodnutí Magisteria řádného a mimořádného, rozhodnutí koncilů apod.

b/ Pokud se snažíme dopátrat, zda-li nějaká Církev je pravá či nikoliv, potom nepotřebujeme výroky pravoslavných autorů, kteří jsou zaujatí, (pravoslavná literatura je plná invektiv na adresu „papežského Západu“, papeže a katolické Církve, že nemá vůbec smysl se jí zabývat, natož ji brát jako věrohodnou) ale musíme jít ke kořenům věci, kterou je vůle Kristova a Jeho přání založit Církev jako archu spásy na sv. Petrovi. Kristus si přál určitou podobu Církve a tu je třeba dokázat apologetickou cestou. Protože však pravoslavní neuznávají hodnotu papežských výroků či rozhodnutí koncilů po rozkolu na straně katolické, které se týkají dogmatických bodů křesťanské theologie, budeme muset vycházet z doby jednoty Církve před rozkolem. Budu reagovat i nepřímo na výtky, které se objevily vůči mému předchozímu článku s názvem: „Je pravoslavná církev sesterskou církví?“

Pokusím se shrnout několik myšlenek, které se týkají výše uvedeného tématu. Zde jsou základní pravoslavné omyly kolem papežského primátu a papežského stolce, který je nositelem primátu nástupců sv. Petra:

První omyl pravoslaví: Je první mezi rovnými patriarchy Církve – předsedá v lásce (viz Fr. Nicholas Afanasjev: "The Primacy of Peter" Chpt. 4, pg. 92, 1992).

Druhý omyl pravoslaví: Je hlavou pouze římské církve a nemůže zasahovat do práv církve východní.

Třetí omyl pravoslaví: Čestný primát se vztahuje na biblické výroky pouze k sv. Petrovi.

Čtvrtý omyl pravoslaví: Nástupnictví svatého Petra se sice vztahuje i na jeho následovníky na římském stolci, ale je to primát čestný, bez moci řídící a bez jakékoliv možnosti zasahovat do pravomocí jiných východních patriarchátů. (John Meyendorff tvrdí ve svých publikacích, že v prvním tisíciletí neměli papežové žádnou jurisdikční moc nad ostatními Církvemi a biskupy.)

Pátý omyl pravoslaví: Sv. Petr byl prvním římským biskupem - papežem s omezenou kompetencí, která se vztahovala pouze na teritorium Západu.

Šestý omyl pravoslaví: Cařihradský patriarchát má stejná práva jako Římský stolec a je povýšen nad Alexandrijským a Antiochijským stolcem.

Pravoslavní stručně řečeno popírají, že by papež měl jakoukoliv jurisdikci (pravomoc soudit, nařizovat, zavazovat a rozvazovat vše) v celé Církvi tj. i v prostoru východních církví, které měly své patriarchy. Navíc pravoslavní popírají neomylnost papeže ve věcech víry a mravů i neomylnost koncilů, které jsou svolané a potvrzené papežem. V tomto článku se však nebudeme zabývat neomylností papeže, ale pouze jeho jurisdikční mocí, kterou získal od Ježíše Krista sv. Petr a jeho nástupci.



Vysvětlení pojmu jurisdikce a jurisdikční primát - Primát stolce Petrova v Římě

Jurisdikce - vládní moc v církvi, v sobě zahrnuje jak moc církevně-zákonodárnou, tak církevně soudní, tak církevně exekutivní. Přísluší jen osobám duchovním a podkladem pro ni je moc svěcení, které osoba obdržela. Týká se buď oblasti svědomí nebo veřejné oblasti působení nebo obojího. Jurisdikce je buď řádná (ordinaria) nebo propůjčená (delegata). Jurisdikce řádná je vždy spojena s úřadem, tkví v samotném úřadě. Proto rozdělujeme u jurisdikce řádné –1/ jurisdikci vlastní (ordinaria propria), která je vykonávána z titulu úřadu vlastním jménem a 2/ svěřená (ordinaria vicaria), která je sice vykonávána z moci svého úřadu, ale v zastoupení osoby jiné, mající řádnou vlastní jurisdikci (např. papež mocí svěřenou vykládá Božské zákony, generální vikář zastupuje biskupa, apoštolský vikář zastupuje biskupa římského apod.) Papež má jurisdikci pro obojí na celém světě a nad celou Církví. (Merell Jan, Malý bohovědný slovník, str. 223-224, r. 1963)

Pro lepší pochopení pojmu jurisdikce citujme z díla sv. Ireneje z Lyonu, vůdčí postavy Církve, který ve svém díle Adversus haereses (liber III., § I.) píše: Ad hanc enim Ecclesiam propter potiorem principalitatem necesse est, omnem convenire Ecclesiam hoc est eos, qui sunt undique fideles , in qua semper ab his, qui sunt undique, conservata est ab Apostolis traditio. (Neboť s touto Církví musí pro její větší moc (propter potiorem principalitatem) souhlasiti celá Církev, tj. věřící celého apoštolského světa. V ní byla vždy ode všech věřících zachována apoštolská tradice.)

Svatý Augustin: „Petri principatus cuilibet episcopatui praeferendus.“ (De bapt. II., I.) (Moci Petrově jest dáti přednost před každou jinou biskupskou mocí.)



Jurisdikční moc prováděná římskými papeži v prvním tisíciletí

Už od prvních papežů po sv. Petrovi vidíme vědomí, že vystupují s autoritou, která je uznávána celým Východem. Prvním důkazem, že římský stolec si byl vědom své jurisdikční supremace, je pontifikát sv. Klementa Římského. (88-97) Římská církev zakročila ve sporu v Korintě, kde se potýkal s problémy již sv. apoštol Pavel, aniž by k tomu byla někým vyzvaná. Sv. Klement I. rozhoduje okolo roku 80 ve sporné věci v Korintě, která se týkala dodržování disciplíny. V jeho listě se ukazuje jasný autoritativní tón řeči, když hovoří o tom, že nařízení apoštolského stolce je závazné a jeho neuposlechnutí vystavuje neposlušné sankcím. Z celého listu vyplývá vědomí sv. Klementa o jeho přednosti a pravomocí nad církví korintskou. Kdyby býval byl pouhým římským biskupem, zajisté by si netroufal zasahovat do sporů jiné církve, po které mu v tomto případě vlastně nic nebylo.

Je paradoxní, že sami protestantští historikové (Max Lackmann - Lutherán) uznávají, že svatý Klement se ve svém dopise Korintským považuje za hlavu Božího lidu celé Církve a nařizuje silou své autority. Učí, trestá, káže, posiluje… Ve své řeči používá římské imperiální nařízení: „Pošlete urychleně zpátky k nám naše posly.“ (1 Klement 65,1) Tento výraz není biblický, ale je to římské nařízení a příkaz. Římský soudce posílal své posly s dokumenty do císařského hlavního města (Skutky 25:21). Klement Římský používá v témže smyslu stejné úřední terminologie římského císařství.

Dalším svědectvím římského jurisdikčního primátu je sv. Ignác Antiochijský. Jeho listy poukazují na prvenství římské Církve, která má právo poučovat ostatní církve. (allolús edidadzate) (Špirko Josef, Patrologia, Prešov, 1938, str. 27-28.)

Sv. Irenej z Lyonu – Jen ty církve mají pravou nauku Kristovu, které věří, čemu Církev římská věří. (Adversus haereses, lib. III., §1)

Sv. Cyprián se musí podřídit papeži Štěpánovi I. (253-257) v otázce křtu heretiků - „Kristus tím, že svoji Církev vybudoval na Petrovi, dal nám vědět, že si žádá jednotu. Z toho vyplývá i přední postavení Petra a Říma jako katedry Petrovy“. (Ep. 59,14- De unitate (4.) – Hoc erant utique et ceteri apostoli quod fuit Petrus , pari consortio praediti et honoris et potestatis. singulis pastoribus portio gregis sit adscripta quam regat unusquique et gubernet rationem sui actus Domino redditurus (Ep. 59, 14). Sv. Cyprián - „Kdo se protiví a odporuje Církvi, kdo opouští Stolec Petrův, na němž jest Církev vybudována, může se ještě domnívat, že jest v Církvi? (De uniate Ecclesiae)

Papežové Anicet (155-166) a Viktor I. (189-199) rozhodují v otázce slavení Velikonoc a přitom posledně jmenovaný papež hrozí exkomunikací z církve některým východním biskupům, pokud by neuposlechli a nezačali slavit Velikonoce podle římského zvyku. Prostředníkem se stal sv. Irenej. Nicejský koncil tuto praxi slavení Západní církve znovu potvrdil.

Dionýsios z Alexandrie (247-264) se musí před papežem ospravedlňovat z podezření ze sabelianismu – ve sporu o slavení vánočních svátků stál na straně Říma. Papež Dionýsios poslal dva listy biskupovi Dionýsiovi Alexandrijskému o sabelianismu a subordinacionismu.

Papež svatý Felix I: ( 269 – 274) dostává list místní antiošské synody o sesazení patriarchy Pavla ze Samosaty. A císař Aurelián pronáší na adresu heretického patriarchy, který nechtěl opustit biskupský palác, zajímavý rozsudek: „Biskupský dům nechť je vydán té straně, která je ve spojení s biskupy italskými, zvláště pak s biskupem římským.“

Simplicius píše o potvrzování patriarchů v jejich úřadech ze strany římských papežů: „Nezbylo nic jiného, než aby katolický velepastýř nastoupil úřad zemřelého, aby toto nastoupení došlo potvrzení Apoštolské stolice.“ (Simplici. epistol.18 ad Acac.)

Za Damasa I. (366-384) sv. Jeroným píše z Antiochie, kde byli tři různí biskupové: Pavlin, Vitalis a Meletius, každý jiného směru: „Mluvím k nástupci rybářovu, k učedníku Ukřižovaného. Já, nemaje jiného vůdce než Krista, k Tvé svatosti, tj. ke stolci svatého Petra, se vinu a družím. Že na této skále je vzdělána Církev, vím. Neznám Vitala, pohrdám Meletiem, nic nemám s Pavlinem, kdo s tebou neshromažďuje, rozptyluje, tj., kdo není Kristův, jest antichristův. (Hiern. ep. 15,2 MLP XXII, s. 355,356 Mc, 123 - Malatakis M., církev východní a západní, Olomouc, 1928)

Papež Bonifác I.(418-422) odmítl císařský zákon o přednosti cařihradského patriarchy a vynětí illirijské oblasti z pravomoci Svatého stolce. Dopis apod. vikáři Rufovi: „…Nařízení nicejského sněmu nedosvědčují nic jiného. Sněm neopovážil se o sv. Petru ničeho ustanoviti, viděl, že k zásluhám jeho nic přidati nemůže, věděl konečně, že slovem Páně je mu sv. Petrovi vše svěřeno. Je jisto, že tato Církev je nad ostatními po okrsku rozloženými církvemi jako hlava nad svými údy. Slyším, že někteří biskupové pohrdají právem apoštolským a pokoušejí se o cosi nového, nařízením Kristovým se protivícího, snažíce se odtrhnouti od společenství…z moci apoštolského Stolce, a hledají pomoc u těch, kterým zákony církevních předpisů nedaly moci větší.“ (Iu , s. 90 - Jugie M., Theologia dogmatica christianorum orientalium, Paris, 1926.)

Papež se ujímá sesazeného biskupa Perigena, který byl sesazen pletichami cařihradského patriarchy. Papež napsal synodě do Cařihradu: „Nikdy nebylo dovoleno znovu projednávat věci od apoštolského stolce již ustanovené.“ (I 365, IU s.90)

Sv. Lev Veliký (440-461) „…I mezi apoštoly, kteří si byli jinak rovni, vynikal jeden nad ostatní. Na tom se zakládá různost biskupské moci. A je moudře nařízeno, aby si nikdo neosoboval libovolných práv. V různých církevních krajinách má jeden hlavní slovo mezi biskupskými spolubratry (metropolita), v některých větších městech jsou zase ustanoveni jiní s rozsáhlejšími pravomocemi (patriarchové). Těmito prostředníky je spojena starost o veškerou církev u jediného stolce Petrova a tak není žádný úd od hlavy oddělen. Pravomoc patriarchů a metropolitů zakládá se na ustanoveních, která svatí otcové stanovili. Prvenství Stolce římského má svůj původ v ustanovení Božím. Apoštolskému vikáři jest svěřena část starosti a nikoliv plnost moci papežovy.“ (Ep.14 K894-897 Kirch Conradus, Enchiridion fontium historiae ecclesiasticae antique, 1923)

Římští papežové také v první tisíciletí zvou patriarchy na své synody, aby se oni ospravedlnili ze stížností na ně podaných. Příkladů je mnoho. Pro nedostatek místa uvedu několik příkladů. Důležitou událostí v životě Církve bylo tzv. Akaciovo schisma, kde se naplno projevil primát římského papeže nad celou Církví. Papež Felix II. (483-492) pohnal patriarchu Akacia před synodu římskou, aby se ospravedlnil z toho, proč nevyloučil monofyzitu Petra Monga z Církve, jak mu uložil. Poněvadž patriarcha neuposlechl, vyobcoval ho papež roku 483 z Církve slovy: „Jsi usvědčen z mnohých přestupků…Uznej, že nejsi hoden hodnosti kněžské a spojení s katolickou církví a že jsi vyloučen z počtu věřících a odsouzen soudem Ducha svatého a naší apoštolskou autoritou.“ (Epist. ad Acacium Const. Libell citationi.)

Dalším příkladem je dopis sv. Petra Chrysologa, který odepsal bludaři Eutychovi ve sporu o učení o jedné vůli Kristově. „ Napomínám Tě, ctihodný bratře, abys poslechl tak, jak ti blažený papež římského města napsal, protože sv. Petr, který na vlastním stolci žije a vládne, sděluje pravdu víry těm, kdož ji hledají. My však nesmíme ze snahy po pokoji a víře přijímati k rozsouzení věroučných sporů bez souhlasu biskupa římského…“( Petri Chrys. Ep. ad Eutychum)

Papežové vystupují i proti lži-synodám, které se konaly na Východě. Známé je potření synody v Efezu, tzv. loupeživé synody, v roce 449 Lvem I. Velikým. Papež Gelasius, který se snažil ukončil Akaciovo schisma píše ve svém jednom dopise: „O soudu prvé Stolice se proto nesmí pochybovat.“(Ep. 26,3) a v slavném Decretum Gelasianum (Dz 163-167) hovoří papež o primátu římského stolce ve věcech věroučných. Slyšíme z jeho nejpovolanějších úst, že moc patriarchů nad biskupy nemá svého základu v panovačnosti toho či onoho patriarchy, nebo v politickém významu jejich sídel, nýbrž v podílu na moci a autoritě jediného střediska a pramene církevní jednoty, sv. Petra v Římě. (srv. Dz 163)

Sv. Anastasius II. poslal dopis schismatickému cařihradskému patriarchovi, aby uznal svrchovanost římského stolce. Sám papež je ochoten uznat platnost křtů a svěcení, které udělil Akacius.

Situaci východního cařihradského schismatu ukončuje papež Hormisdas (514-523), který předkládá vyznání víry těm, kteří zůstali v Cařihradě věrní Stolci Petrovu. Toto vyznání víry se také někdy nazývá Hormisdova formule, Libellus fidei Hormisdae papae, kterou podepsali noví patriarchové a 2500 biskupů podle kronikáře Rustika. ( Dz 171)

Pokračujme v dalším krátkém výčtu. Papež Symmachus řeší východní problematiku ohledně bludů Nestoriových a Eutychových. K papeži Juliovi I. (337-352) je předložena apelace ariánů od alexandrijského patriarchy Athanasia, Asklepia z Gazy a Lucia z Drinopole (H.E. II.15) Sardický koncil, ve svém 4. kánonu rozhoduje, že všechny soudní spory celé Církve (nikoliv pouze západní) řeší římský biskup jako nejvyšší možný odvolací tribunál. Ve 4 století jsou papežové pevnou skalou pravověrnosti proti arianismu a záštitou pronásledovaných pro víru. (Socrates, Historia eccl. II., 15)

Velmi významné je jednání sv. Basila Velikého se Západem. Je to rok 366, kdy sv. Basil prosí, aby se Řím ujal antiošského biskupa Meletia, a tak se antiošská obec opět spojila s Římem a s Církví. Papež Damasus, jemuž sv. Basil posílá žádost, tuze nespěchá. Neměl totiž důvěru k Basilovým chráněncům. Teprve roku 377 posílá východňanům vyznání víry. Jeho přijetí jest podmínkou jejich přijetí do obnoveného společenství církve. Tady to není už jenom pouhé odvolání do Říma. Řím je chápán jako soudce neporušenosti víry a hlavní rozhodčí autorita celé Církve.

Jiný případ odvolání na základě usnesení sněmu v Sardikách se stal předtím roku 366, kdy se odvolává do Říma sesazený biskup Eusthatés ze Sebasty. Patřil k ariánským přívržencům, byl sesazen a poslán do vyhnanství. Po své rehabilitaci, posílá do Říma tři delegáty, aby navázali spojení s Římem. Eusthatés vede poselství. Papež Liberius se chová opatrně, ale, když složili nicejské vyznání víry, přijímá je opět do společenství Církve.

Roku 373 se odvolává do Říma sesazený biskup alexandrijský Petr. Prchá z vězení do Říma a vrací se s uznávacím listem papeže Damasa. Roku 381 papež rozhoduje spor antiošské církve mezi právoplatně zvoleným biskupem Paulinem a vetřelcem Flaviánem. Roku 394 je papež žádán z Východu, aby rozhodl v záležitosti pochybného svěcení jakéhosi Izajáše, východního kněze. Roku 394 bylo jednáno na sněmu cařihradském o sporu mezi Bagadiem a Agapiem. Oba dva se odvolávají do Říma. Předkládají osobně svou záležitost papeži Siriciovi.(tato epizoda byla objevena v roce 1885 ve zlomku aktů cařihradského sněmu) papež předává tuto věc alexandrijskému biskupovi.

Roku 404 píše do Říma sv. Jan Zlatoústý. Stěžuje si na své odsouzení a prosí o zastání. Papež Inocenc zařizuje, aby se konal sněm pro Východ i Západ. Inocenc nepřijímá nástupce Janovy, kteří také uznávají Řím, svým rekursem svolává sněm do Soluně. Ten se ovšem nekonal. Papež Innocenc píše biskupovi jeruzalemskému ve věci tvrdého jednání se sv. Jeronýmem. Staví se na stranu sv. Jeronýma a biskupovi hrozí soudním verdiktem. (Inter epistuli St. Hieronymi, epist. 136.)

I v případě bludaře Nestoria Řím jedná. Žalobu sám podává alexandrijský biskup Cyril. Přiložil všechny doklady. Cyril žádá, aby papež rozhodl, zda se má s Nestoriem udržovati církevní společenství. Papež Celestin koná sněm v roce 430 a hrozí exkomunikací Nestoriovi. Nestorius je odsouzen na sněmu v Efezu. Svědectví nejstarších církevních dějepisců Eusebius, Sozomenos, Socrates jde v témže duchu: „Není přípustné bez rozhodnutí a úradku římského biskupa konati obecné sněmy anebo řídit ustanoveními všechny církve…“ (Historia Ecclesiae II., 8, 17, III., 10)

Papež Pelagius II. brání primát papežů proti lži-synodě cařihradského patriarchy Jana, který svolal synodu v roce 588 a přiděl si neoprávněně název biskup ekumenický. Není bez zajímavosti zmínit nepotvrzenou místní synodu v Trullo v roce 691, která prohlásila: „Rozhodujeme, aby stolec cařihradský měl tytéž výsady jako stolec starého Říma, ale ve věcech církevních aby měl druhé místo." (PL. T,54, col. 951) Právě tento nepotvrzený lokální sněm ukazuje na to, že si Cařihrad uvědomoval první a jasné mocenské postavení Říma ve věcech církevních (dogmatických, jurisdikčních). Chtěl pouze získat politickou prestiž, kterou nikdy nemohl získat jinak než neoprávněnými požadavky na úkor antiošského a alexandrijského patriarchy a nakonec i římského stolce, který vládl svou mocí nad celou Církví.

Tento duch věrnosti Východu papežskému stolci vrcholí na sněmu cařihradském, ve kterém prohlašuje roku 536 patriarcha Menas: „A jak víte, následujeme a posloucháme stolce apoštolského, jehož společenství je naším společenstvím, a zavrhujeme, co on zavrhl.“ Císař Valentinián III. (364-375) uznává primát papežův i pro zákonodárství civilní (papežské rozhodnutí nepotřebuje císařského schválení) Císař Justinián I. (527-565) nazývá papeže hlavou všech kněží, všech církví a církev římskou vrcholem kněžství (Historia Eccle. VII., 30, Reg gest. I., 15 Cosex Iustiniani I.I. til., 1, I., 7,8) Ani v nejmenším zde není zmínka o nějakém čestném předsednictví římského papeže. Jsme rovněž svědky toho, že římští papežové potvrzují koncily. Např. Chalcedonský koncil v roce 451, na kterém byli přítomní papežští legáti - biskup z Lylibaea Paschasinus, biskup Lucentius a kněží Bonifác a Basil. Koncil v Niceji zase byl potvrzen papežskými legáty Vitem, Vincentiem a Hosiem z Kordovy. Je známa překrásná řeč římského kněze Filipa o jurisdikčním prvenství papeže.

K tomuto tématu se váže i misijní činnost Církve. Všechny národy, které uvěřili v křesťanskou víru, byli evangelizováni misionáři, které pověřila autorita svatého stolce v Římě. (Gibbons, James Cardinal, The Faith of Our Fathers, NY: P. J. Kenedy & Sons, rev. ed., 1917, 90-91,93-95.) Misijní činnost je taková činnost Církve, která je vyvíjena mezi národy, které Evangelium neznají a nikoliv mezi emigračními vlnami Ukrajinců, Rusů a dalších východních národů na jiných kontinentech. To není misie, to je pouhá pastorace mezi svými, kteří v různých dobách opustili mateřskou zemi a přesídlili v emigračních vlnách. V tom dochází na pravoslavné straně k záměně pojmů. Pravoslaví nevyvíjí misijní činnost. Má teze zůstává tedy z předchozího článku platnou.

Pravoslaví považuje papežský jurisdikční primát (Filioque a další theologické body křesťanské nauky) za novotu. Co je podle nich novota? Nikdo přesně neví. Je možné vysledovat, že Východ, který se proslavil heroickou obranou katolické nauky proti kristologickým bludům, sám mnohdy pokulhával v jednotě Církve a ve východní Církví bylo štěpení na denním pořádku a to od 4. století, kdy Církev získává svobodu - objevuje se donatismus, arianismus, pelagianismus, nestorianismus a monofyzitismus. Byly to proudy rozkolnické a kacířské (Braito), které sami mnohdy měly tendenci uzavřít sebe do doktrinálního ghetta s odvoláním, že např. koncil v Efezu se oddělil od pravé apoštolské víry, když definoval theotokos. Pořád tedy paralela s pravoslavím platí. Pravoslaví jednalo stejně jako starověcí bludaři, když odmítlo papežský primát, který předtím celé jedno tisíciletí východní křesťané a hierarchie uznávala. Pravoslaví nepochopilo, že poklad víry je třeba neustále precizovat a definovat proti stále novým bludným naukám. Tak se stalo v Efezu a v Niceji a jinde, kde se rozhodovalo mezi pravověřím a herezí. Navíc tyto slavné koncily by se nikdy nestaly závaznými pro celou Církev, kdyby nebyly potvrzeny římskými pontifiky. Jenomže v případě pravoslaví nejde o odmítnutí theotokos (to prý ještě přijímají, i když je nejisté podle čeho rozpoznají, že je to apoštolské učení a ne třeba novota), ale o odmítnutí Filioque a papežského primátu jak jsem uvedl výše. Pokud po stránce eklesiologické Řím byl první nejenom formálně, ale skutečně a měl nejvyšší autoritu v Církvi, potom bylo chybou východních křesťanů, že se odštěpili. Pokud se uznají argumenty kolem primátu sv. Petra a nevěřící Tomášové si dohledají v Patrologiích, potom je zcela zřetelné, že došlo k rozkolu vůči sv. Petrovi a jeho legitimní autoritě získané od Krista. Potom už přece bude úplně jedno, zda budeme, resp. nebudeme srovnávat eklesilogická pojetí, když už před velkým rozkolem bylo eklesiologické pojetí známo. Rovněž neobstojí teze, že papežské osobování si moci je pozdějšího data po velkém rozkolu, nebo těsně před ním. Ukazuje se, že v prvním tisíciletí papežové vystupovali s vědomím, že je jim svěřeno kormidlo Církve a plná, samostatná jurisdikční moc klíčů nad celou Církví. Pokud tedy hovoříme o tom, že se pravoslaví odštěpilo od Říma nelegitimně, proti vůli Kristově a podobě Církve v prvním tisíciletí, potom rozkol, ve kterém jsou pravoslavní dodnes, není a nemůže být svatý. Tudíž ve svém minulém článku jsem chtěl říci, že ten, kdo je v rozkolu, který sám o sobě je těžkým hříchem, nemůže být svatý. Pravoslaví je k církevním dějinám nespravedlivé a zatajuje důkazy papežského primátu. S papežským primátem rovněž souvisí i problematika tzv. Sobornosti Církve, synodálního modelu pravoslaví, který nemá oporu v Tradici. Pokud se totiž připustí teze, že existuje neomylnost a jurisdikční primát papeže, potom přestává automaticky platnost synodálního modelu pravoslaví a protestantismu. Jako jediné možné uspořádání se jeví monarchické se svatým Petrem v čele.



Doporučená literatura:

* Letter to Corinthians, 1,1; 59,1. Jurgens, William A., ed. and tr., The Faith of the Early Fathers (FEF), 3 volumes, Collegeville, MN: Liturgical Press, 1970, vol. 1, 7,12.)

* Butler, Dahlgren, and Hess - Jesus, Peter, and the Keys: A Scriptural Handbook on the Papacy
* Stephen K. Ray - Upon This Rock: St. Peter and the Primacy of Rome in Scripture and the Early Church, Ignatius Press, USA
* Newman John Henry Cardinal - An Essay on the Development of Christian Doctrine
* Alberti P., Papežové, Přerov, 1932
* Braito Silvestr, Církev, Krystal, 1946
* Denzinger-Schönmetzer, Enchiridion Symbolorum et definitionum et declarationum de rebus fidei et morum, Herder Verlag, 1965.
* Caspar-Primatus Petri, Weimar, 1927.
* Grivec – Doctrina byzantina de primatu et unitate Ecclesiae, Ljubljana, 1921.
* Pospíšil - Co jest Církev?, Brno, 1926
* Špirko Josef, Patrologia, Prešov, 1938
* Novák Fr., Církev a stát, Přerov , 1926
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 90
Registrován: 14 říj 2007 12:48

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod alexandrie » 19 zář 2011 19:58

akozmia píše:OK, poďme k Písmu a ku koncilom:

Sv. Pavol v 3. kapitole 1. listu Timoteovi píše:

Ale biskup musí byť bez úhony, muž jednej ženy, triezvy, rozvážny, slušný, pohostinný, schopný učiť; nie pijan, ani bitkár, ale skromný, nie neznášanlivý, ani chamtivý; musí dobre viesť svoj dom a deti držať v poslušnosti a v celkovej mravnej čistote. Veď kto nevie viesť svoj dom, ako sa bude starať o Božiu cirkev?!



Pavol jasne hovorí o ženatých biskupoch s deťmi ;)


Stále to nechápeš. Radikální výzva Našeho Pána Ježíše Krista k následování znamená, že po svěcení má opustit všechno. Tedy výklad slov apoštola Pavla je správný takový, že představeným by se měl stát z ženatých jen ten, kdo je ženatý jen jednou a když má děti, tak když se dobře stará o děti. Protože u takového se dá očekávat, že se poté, až vše opustí, tak se bude starat stejně tak dobře o církev, jako se dřív staral o rodinu. Kdyby byl předtím ženatý vícekrát, už by to svědčilo o tom, že tam byl nějaký problém, zrovna, jako když by se staral špatně o děti, když by je měl.

Marek 10,28-30: Tu se Petr ozval: „Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou.“
Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.


Lukáš 18,29-30 On jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“


Lukáš 14,26 Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ženy a dětí, svých bratrů a sester, ano i sám sebe, nemůže být mým učedníkem.


Jak může dostat stokrát více bratří sester, matek, dětí? No přeci tak, že jako duchovní má duchovní děti, matky, bratry a i ti jeho příbuzní jsou bratři matky, sestry, děti.
Marek 3,35: Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“


Po vysvěcení ženatého se jeho žena stává sestrou a jeho snoubenkou je církev. Tím se kněz i připodobňuje Kristu.

Kdyby sis přečetla tu knihu od kardinála Alfonse M. Sticklera
Kód: Vybrat vše
www.cirkev.cz/cirkev-ve-svete/dokumenty/fialova-rada/?cmd=download&id=9894
tak tam to máš krásně všechno vysvětlené i s historií a máš tam vysvětleného i poustevníka Pafnucia, jak to s ním ve skutečnosti bylo.

Takže opakuji celibát je v církvi založen Naším Pánem Ježíšem Kristem a je vždy dobrovolný, to znamená, že se každý může rozhodnout, zda chce být knězem a tím i v celibátu nebo jím být nechce.

Matouš 19,11-12 On jim odpověděl: „Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je to dáno. Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.


A církev pravdu udržuje.
Že pak zcela zrušila praxi nabírání ženatých mužů, kteří by pak byli v celibátu a nabírá již jen ty svobodné, je pak z praktických důvodů, neboť to bylo hodně porušováno. A také je pak ještě více podoben Kristu, který byl po celý svůj život v panictví. A to hlavní, že kněz má žít v celibátu zůstává.

Jestliže tedy někdo vyzývá ke zrušení celibátu, tak je mimo realitu a zrovna nám to hezky koresponduje s tím výzkumem uvedeným výše, že duchovní je jedno z nejšťastnějších povolání. To je tím, že většina kněží je šťastná v celibátu. Ano, pro člověka, co v celibátu nežije je to dráždivá pravda, ale bude se s ní muset smířit. Neboť se tak rozhodli dobrovolně a jsou šťastní, že jsou kněží, že mohou naplno pomáhat duchovně lidem a plně sloužit Bohu.

Korintským 7,32-33 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 19 zář 2011 22:01

Akozmia
Ale biskup musí byť bez úhony, muž jednej ženy,

Pavol jasne hovorí o ženatých biskupoch s deťmi ;)


Mila Akozmia
ked chces spravne a presne pochopit nejaky text
tak musis si ho precitat v originali a poznat celkovy kontext pripadne uskalia tohto jazyka
inak sa Ti moze stat ako ked pocitac prekladal z ENG do RU a spat vetu:
zide z oci zide z mysle
vysledok znel:
slepy idiot

ak chces teda zistit spravny preklad nejakeho textu
musis zistit ako ho vykladali a chapali sucasnici apostolov a ich nasledovnici
Inak sa Ti lahko moze stat ze idiomaticke slovne spojenie si budes vykladat doslovne a opacne
existovali vseobecne hovorove zvraty a existovali specialne cirkevne zvraty

dalej plati pravidlo ze Pismo sa ma vykladat Pismom
a su minimalne dve miesta v Pisme kde su priame vyzvy k celibatu
aj u Pavla, ktory by najradsej pre celibat nadchol vsetkych (napr 1Kor7 )
aj Jezis vyzyva k celibatu tych, ktorym je to dane ... (napr Mt19 kap porovnaj synoptikov)

Z prvotnej cirkvi mi napada celibatnik (biskup a spisovatel)Origenes, ktory vsak presiel az do opacneho extremu celibatu

ale keby som hladal nasiel by som aj dalsich ako priklady
ze biskup nemusel byt zenaty, naopak bolo velke plus ked bol slobodny
cize chapat spominany text ako nutnu podmienku aby niekto mohol byt biskupom nesedi

na druhej strane na zaklade archeologickych nalezov sa ukazalo ze v beznej hovorovej reci existoval vyraz "muz jednej zeny"
v zmysle citovo staly, alebo hlboka vzajomna laska
u nas v slovencine mame opacny vyraz "dvoch dvorov pes"
cize pes ktory nema jasne svoje teritorium ...

uvedeny Pavlov text chapem preto tak ze biskup nemal povinnost byt zenaty
(na rozdiel od zidovskych rabinov)
ale ked uz sa za biskupa hlasil ako zenaty,
tak sa ako podmienka vyzadovala citova zrelost a vyrovnanost
koniec koncov toto chapanie vyplyva aj z celkoveho kontextu ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Analfabet
Příspěvky: 17
Registrován: 09 led 2011 18:47

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod stanivy » 19 zář 2011 23:19

:!:
Naposledy upravil stanivy dne 08 říj 2011 00:17, celkově upraveno 1

Analfabet
Příspěvky: 17
Registrován: 09 led 2011 18:47

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod stanivy » 20 zář 2011 10:41

:!:
Naposledy upravil stanivy dne 08 říj 2011 00:17, celkově upraveno 1

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 20 zář 2011 12:46

sú niektori eunuchmi čo sa sebakastrujú pre královstvo nebeske

co Ti brani chapat to ako hyperbolu?
v Pisme mas takych viac (napr odtatie ruky ci nohy a pod)
uz spominany Origenes to urobil doslovne
za co si sice vysluzil obdiv ludi v kruhu okolo seba
ale Cirkev ako celok nezdielala tento nazor a to bola jedna z pricin
preco sa nestal napokon svatym
(druha bol jeho blud o vykupeni diabla)
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 20 zář 2011 19:31

alexandrie píše:Stále to nechápeš. Radikální výzva Našeho Pána Ježíše Krista ...


Nie, obávam sa, milá Alexandria, že ty to ešte nechápeš.
Je tu len Nový zákon a jeho rôzne interpretácie: ortodoxné, rímskokatolícke, protestantské, jehovistické, … .

alexandrie píše:... tak tam to máš krásně všechno vysvětlené i s historií a máš tam vysvětleného i poustevníka Pafnucia, jak to s ním ve skutečnosti bylo.


K tomu Pafnutiovi:
Socrates Scholasticus (380-440) napísal v 11. kapitole I. knihy svojich Cirkevných dejín toto:
Biskupové se rozhodli zavést v církvi nový zákon: Ti, kteří byli zasvěceni do svatých tajemství - jako biskupové, knězi a diákoni - a kteří se ještě jako laici oženili, nemají se svými manželkami obcovat. Když se rozhodli o té záležitosti poradit se, povstal Pafnutius a hlasité prohlásil, že těm, kteří již byli zasvěceni, se nemá vkládat na jejich šíje těžké břemeno. Manželství si zaslouží velkou úctu a manželské lože se má považovat za neposkvrněné. Nařízení církve že by přineslo ještě větší škodu církvi. Všichni totiž že nemohou unést tak přísnou kázeň bez duševního neklidu. Rovněž ani manželky že by nemohly asi zachovávat čistotu. Obcování muže s manželkou nazval čistým. Podle něho stačí, aby ti, kteří byli zapsáni mezi klérus dříve než se oženili, se podle staré církevní tradice zdrželi sňatku. Kdo však ještě jako laik se oženil, nemá se od své manželky odloučit. Takto mluvil na shromáždění biskupů Pafnutius, ač sám nejen nebyl ženatý, ale také -abych řekl pravdu - se nikdy ženy nedotkl. Od chlapeckých let žil v klášteře velmi přísným životem. Pro obzvláštní mravní čistotu si jej velmi vážili. Celé shromáždění biskupů a knězi a diákonů souhlasilo s Pafnutiem. Utichl spor o té záležitosti a každému bylo ponecháno svobodné rozhodnutí, zda se chce zdržet manželky. Tolik o Pafnutiovi.

Jednalo sa tu o Nicejský koncil z roku 325. Mnohí historici si myslia, že príbeh o Pafnutiovom vystúpení je apokryfný, ale to je nepodstatné. Podstatné je to, že: „Celé shromáždění biskupů a knězi a diákonů souhlasilo s Pafnutiem. Utichl spor o té záležitosti a každému bylo ponecháno svobodné rozhodnutí, zda se chce zdržet manželky.“ Bez ohľadu na príbeh o Pafnutiovi, zákaz plnohodnotného kňažského manželstva (pre nebiskupov) nebol vydaný.

Hubert Jedin v knihe Malé dějiny koncilů píše:
Řecký církevní historik Sokrates (ca. 380-440) sděluje, že nicejský koncil chtěl
zavésti celibát biskupů, kněží a jáhnů, ale ustoupil od toho, když význačný biskup
Pafnucius varoval před tím, aby jim bylo ukládáno příliš tvrdé jho. Zpráva
není nevěrohodná. Její jistější historické jádro je, že koncil potvrdil východní
praxi, že neženatí kněží se po vysvěcení nežení, naproti tomu již ženatí mo-
hou pokračovat ve svém manželství.


Teda minimálne v časoch Sokrata Scholastica, teda vlastne aj skôr, od roku 325 až do 439 (vtedy dopísal svoje Dejiny) nebol celibát kňazov nutnou podmienkou ich kňažstva. Teda manželské zväzky kňazov, so všetkým čo k tomu patrí, sú veľmi starého dáta a nie sú nejakým produktom pozdných „rozkolníkov“ ;) No a na ďalších obojstranne uznaných ekumenických konciloch sa neprijal zákaz kňažského manželstva (uzavretého pred vysviackou). Teda to manželstvo kňazov je starobylá (a bohumilá) tradícia :wink: :lol:
Naposledy upravil akozmia dne 21 zář 2011 01:37, celkově upraveno 1
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 20 zář 2011 19:48

misojogi píše:Mila Akozmia
ked chces spravne a presne pochopit nejaky text
tak musis si ho precitat v originali a poznat celkovy kontext pripadne uskalia tohto jazyka
inak sa Ti moze stat ako ked pocitac prekladal z ENG do RU a spat vetu:
zide z oci zide z mysle
vysledok znel:
slepy idiot


A čo tým chcel básnik povedať ?

Mám to chápať tak, že všetci tí filológovia a prekladatelia z gréčtiny (κοινὴ 1. st.) do iných európskych jazykov sú len tupí idioti, alebo leniví darmožráči, neschopní urobiť dobrý preklad NZ ?

(Ďalšia možnosť: si nepriateľ Cyrila a Metoda a chceš Bibliu a omšu radšej v latinčine prípadne gréčtine ? :lol: )

(Alebo si jednoducho len extrémnym stúpencom filozofie „Urob si sám“: kúpiš si nový PC bez operačného systému, nestiahneš si žiaden linux, ale naprogramuješ si rovno vlastný operačný systém, služby prekladateľov zásadne nevyužívaš, pretože si robíš vlastné kvalitné preklady literatúry, ... (dúfam, že aspoň operáciu slepého čreva zveríš do rúk chirurga, alebo aj tam to bude v štýle „Urob si sám“ ? :shock: )) :lol:

Ja tomu neverím. Človek nemusí vedieť, ani slovko grécky a môže si aj napriek tomu listovať v kvalitnom preklade NZ do svojho (európskeho) jazyku.

OK poďme ešte k tomu NZ:
Ježiš zakladá na Petrovi-skale svoju cirkev, ale čo je to „cirkev“ ? Listujem si v mojej starej gréčtine :wink: a v slovníčku mám napísané: εκκλησία - zhromaždenie, spoločenstvo, snem.
Treba si uvedomiť, že v NZ sa vôbec nepopisuje ustanovenie nejakého kňažského stavu (alebo dokonca nejakého špeciálneho kňažského stavu zloźeného z celibátnikov).
Pavol spomína dozorcov (episkopov) a starších (presbyterov) a ako sa majú správať, ale ku RKC-kléru to má veľmi ďaleko.
Je tu len NZ a jeho poćetné náboženské (dez)interpretácie :wink:

P.S:
Inak je zaujímavé čo všetko Jahve chcel od levítov v Levitiku. Podrobne sa tam popisuje ako Jahvemu obetovať múku, olej, zvieratá, prvotiny, ... . Čo si má kňaz obliecť, strapce na odeve, úprava brady. Zaujalo ma, že kňaz by mal mať ľanové spodky (aby náhodou jeho genitálie neurazili Jahveho :lol: ). Kňaz nesmie byť mrzák na tele.
A bla bla bla ...
Nezdá sa ti čudné, že v druhej časti Boźieho slova (v NZ) nie sú takéto podrobné návody pre Jeźišových kňazov, dokonca ani len jasná zmienka o nejakom budúcom kresťanskom kňažstve.
Si si istý, že RKC klérus má svoj pôvod v Biblii ? :wink:
Možno RKC klérus ustanovil Baal, alebo Dagon :mrgreen:
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

PředchozíDalší

Zpět na Obecné diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník