Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Ring volný... (General Discussion)

Moderátor: Knihovníci

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 12 zář 2011 22:58

Vy katolíci ste tak neskutočne zahľadení do seba :lol:
vy jediní pravoverní obklopení heretikmi a neznabohmi :mrgreen:

nejako mi uniklo co v clanku o celibate ta viedlo k tomuto vyjadreniu

clanok je totiz k historickemu pohladu na celibat
a pointa je tvrdenie ze zenati knazi u pravoslavnych nie je apostolska tradicia
(ako si vela ludi vratane mna myslelo)
ale neskorsi ustupok praxi
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 61
Registrován: 05 srp 2010 11:09

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Roy Dest » 13 zář 2011 10:25

Dr.Watson píše: V tomto s vámi nebudu docela souhlasit. Řada věcí z tého oblasti operuje s různými věcmi a energiemi, které ke svému ovládnutí potřebují dokonalejší, či vyšší morálně volní vlastnosti než ke svému, nazvu to "vyvoláním" nebo "objevení". Nejmenší z nich je ovlivňování jiného. Jakékoliv pozměnění ega entity bez jejího souhlasu je poněkud podivné.
Tady moc nerozumím... Ale řekněme, že k práci s éterickým a astrálním tělem nikdo žádné morální vlastnosti nepotřebuje. Pokud se ale nechce sám vyčerpávat a odsávat energii jiným, musí mít napojení na své nadvědomí, odkud tu energii bude brát. A už jen to samotné napojení má velký vliv na morálně-volní vlastnosti, často osobnost přímo transformuje. Bohužel to neplatí stále, tahat energii z duše je jedna věc, podřídit se její vůli je věc druhá.
Naštěstí mám nějakou praxi i načtenou teorii (Ezoterické léčení od Baileyové) a vím, jak působit jemně abych nic nezkazil, na rozdíl od letničních pastorů.

Za druhé, všichni jsme propojení a pokud jsme v kontaktu, tak ještě víc. Neustále se ovlivňujeme, v dobrém i ve zlém. Morous ve skupině zkazí náladu všem, někdo nadšený (nebo schopný ezoterik) jim zas náladu pozvedne. Má snad ten první větší právo, než ten druhý?
Už jsem mockrát viděl, jak obyčejný člověk, který chvíli pobývá v přítomnosti duchovně pokročilejšího, to může odnést nemocí, nevolností a průjmem. Proč? Protože jeho aura podlehne vyzařování silnější aury a nastartují se v něm čistící procesy.

Za třetí, jednoduchou ukázku toku energie se souhlasem osoby bych pozměňováním ega bez souhlasu nenazval. Účelem je prokázat, že tyhle energie existují a jde je vědomě zaznamenat. Nemá to velký účinek na tělo ani mysl, ale na světonázor toho člověka. Je to důkaz a racionální lidé jednají na základě důkazů.

Dr.Watson píše: Nevím, esoterik podle mne není estrádou, esoterie se předává za víceméně velmi přísných pravidel a regulí právě proto aby na sebe učitel nebral karmu činů špatného žáka. Pominu různé "kurzy" pro veřejnost ke kterým se nechci vyjadřovat. To je o něčem jiném. Odnepaměti platí, že není špatných žáků ale špatných učitelů. Bohužel to patří ji do trochu jiného významu, než je ten všeobecně vnímaný.
Ne, tady nejde o estrádu. Malá ukázka jednoho či dvou triků vybranému člověku mezi čtyřma nebo šesti očima, to není nic špatného. A stejně tak není na škodu ani podobná ukázka v soukromí laboratoře a vědeckého týmu.

Ale i estráda má svůj účel. Copak zesnulý Satjá Sai Baba nematerializoval všelijaké tretky přímo na dlani, s vyhrnutým rukávem? I mnozí lidé z Česka si jednu přinesli. Ukazuje to lidem hromadně, že existuje i "něco víc". Dá se tak bojovat proti materialismu a strachu ze smrti. Nebo ať si lidé procvičí mozkové závity, když v tom hledají podfuk. Na pořádnou estrádu ale musí člověk umět něco víc, nejlépe pořádně zahýbat i s tou nejhrubší fyzickou hmotou a fakt netvrdím, že bych na to někdy měl :P

Co se týče žáků a učitelů, máme dneska už trochu jinou dobu a jiné místo. Západní ezoterika je takový experiment. Lidé jsou učiteli sobě navzájem, bez jedné autority. Vývoj je tak možná pomalejší a nejistý, ale zase to vytvoří samostatnějšího a zoceleného učedníka, ne mistrova poskoka a hlásnou troubu. Většina těch technik, meditací a tak dále je stejně jenom k tomu, aby člověk vybudoval začátek napojení na svou duši, pak je jeho mistrem a nejvyšší autoritou duše, tedy "Mistr uvnitř".
K různým kurzům se taky nechci vyjadřovat, vím o pár lidech co se na nich zbláznili, nebo k tomu mají blízko.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 14 zář 2011 20:39

misojogi píše:clanok je totiz k historickemu pohladu na celibat
a pointa je tvrdenie ze zenati knazi u pravoslavnych nie je apostolska tradicia
(ako si vela ludi vratane mna myslelo)
ale neskorsi ustupok praxi


Ja som tú pointu pochopila ;)
len ten záver, že celibát je už údajne podľa samotnej apoštolskej tradície nutnou podmienkou kňažstva nestojí na pevnom základe. Ortodoxní a protestantskí historici túto záležitosť obvykle vnímajú inak než ich katolícki kolegovia :)

OK, poďme k Písmu a ku koncilom:

Sv. Pavol v 3. kapitole 1. listu Timoteovi píše:

Ale biskup musí byť bez úhony, muž jednej ženy, triezvy, rozvážny, slušný, pohostinný, schopný učiť; nie pijan, ani bitkár, ale skromný, nie neznášanlivý, ani chamtivý; musí dobre viesť svoj dom a deti držať v poslušnosti a v celkovej mravnej čistote. Veď kto nevie viesť svoj dom, ako sa bude starať o Božiu cirkev?!

δει ουν τον επισκοπον ανεπιληπτον ειναι μιας γυναικος ανδρα νηφαλιον σωφρονα κοσμιον φιλοξενον διδακτικον μη παροινον μη πληκτην μη αισχροκερδη αλλ επιεικη αμαχον αφιλαργυρον του ιδιου οικου καλως προισταμενον τεκνα εχοντα εν υποταγη μετα πασης σεμνοτητος ει δε τις του ιδιου οικου προστηναι ουκ οιδεν πως εκκλησιας θεου επιμελησεται


Pavol jasne hovorí o ženatých biskupoch s deťmi ;)

Približne v rokoch 305-306 sa konal spomínaný koncil v Elvíre (dnešná Granada v Španielsku). Nebol to však koncil ekumenický, zúčastnilo sa ho 19 hispánskych (španielskych) biskupov a 24 presbyterov z celého Hispánskeho polostrova. Na koncile sa ustanovuje 81 kánonov, ale viacerí dnešní historici spochybňujú autenticitu kánonov s poradovým číslom väčším ako 21, teda tam patrí aj ten 33. kánon o celibáte. Tento koncil okrem iného zakazoval aj manželstvá medzi kresťanmi a židmi.

Ďalej Hubert Jedin v knihe Malé dějiny koncilů píše:
Těmto synodům chybí ovšem ještě ostře vymezená kompetence; považují
se za svědky tradice, jejich autorita závisí na tom, zda jejich ustanovení
budou přijata celou církví.


Kánony miestnych koncilov v Elvíre a Karthágu o celibáte sa tak dajú chápať ako lokálna politika niektorých západných cirkevných obcí, ktorá nie je záväzná pre celú cirkev.

Smerodatných pre celú cirkev je 7 veľkých ekumenických koncilov usporiadaných v rozpätí rokov 325-787. No a na týchto konciloch sa nestanovuje celibát a pohlavná zdržanlivosť kňazov ženatých pred vysviackou (stojacich nižšie než biskup) ako nutná podmienka ich kňažstva.

Hubert Jedin v knihe Malé dějiny koncilů píše:
Řecký církevní historik Sokrates (ca. 380-440) sděluje, že nicejský koncil chtěl
zavésti celibát biskupů, kněží a jáhnů, ale ustoupil od toho, když význačný biskup
Pafnucius varoval před tím, aby jim bylo ukládáno příliš tvrdé jho. Zpráva
není nevěrohodná. Její jistější historické jádro je, že koncil potvrdil východní
praxi, že neženatí kněží se po vysvěcení nežení, naproti tomu již ženatí mo-
hou pokračovat ve svém manželství.


Celibát a panenstvo si raná cirkev veľmi cenila, celibát bol od konca 3. st. nutnou súčasťou začínajúceho mníšstva, ale to ešte neznamená, že ho cirkev všeobecne očakávala a vyžadovala od všetkých kňazov.

Súčasný pravoslávny biskup Damaskinos hovorí:
Ortodoxný postoj k manželstvu a celibátu kňazov je upravený dlhou patristickou tradíciou a cirkevnou praxou, čo sa hlbokého teologického obsahu sviatosti manželskej a výsostne osobnej spirituality celibátu týka. Manželstvo podľa Pána a celibát pre Pána sú dve rôzne duchovné cesty, to je síce pravda, ale obe sú bezosporu hodnotné pre pravý živý obsah viery.

Kód: Vybrat vše
http://www.orthodoxresearchinstitute.org/articles/misc/damaskinos_celibacy.htm
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 14 zář 2011 20:42

Pôvodný význam slova „katolícky“ neoznačoval RKC (ako sa to často chápe dnes), ale všeobecnú kresťanskú cirkev celej Rímskej ríše, ktorá bola súhrnom kresťanských obcí v Impériu. Teda „catholicos“ je jednoducho „všeobecný“. A rímski biskupi neboli hlavou tejto cirkvi. Mali len čestný primát, ktorý súvisel s tým, že boli biskupmi hlavného mesta ríše a odvodzovali svoj pôvod v apoštolskej postupnosti od Petra a Pavla (Peter však napr. ešte pred Rímom započal apoštolskú postupnosť v Antiochii) (spomínaný čestný primát bol od roku 381 priznaný aj konstantinopolskému patriarchovi):

Hans Küng v knihe Katolícka cirkev:

Je však vylúčené, že by malo rímske spoločenstvo či
dokonca rímsky biskup v prvých storočiach právny primát
- či dokonca nejaké prednostné postavenie opierajúce sa
o Bibliu. Najmä v Ríme spočiatku neexistoval žiadny
monarchistický episkopát a sotva poznáme mená biskupov
prvých storočí (za prvý overený dátum papežských dejín
sa pokladá rok 222, začiatok pontifikátu Urbana I.). Prísľub
Petrovi z Matúšovho evanjelia (16,18) - „Ty si Peter a na
tejto skale postavím svoju cirkev" -, ktorý je taký smero-
dajný pre dnešných rímskych biskupov a ktorého obrovské
čierne písmená na pozlátenom pozadí teraz zdobia vnú-
trajšok Baziliky sv. Petra, nie je ani raz citovaný v plnom
znení v žiadnej kresťanskej literatúre prvých storočí -
okrem Tertullianovho textu, kde nie je tento citát uvedený
v súvislosti s Rímom, ale s Petrom.


Hans Küng v knihe Katolícka cirkev:

Napriek historickému a symbolickému významu starého
cisárskeho hlavného mesta Ríma ohnisko katolíckej cirkvi
očividne ležalo na Východe, ktorý mál väčší počet obyvateľov
a bol silnejší ekonomicky, kultúrne i vojensky. Boli tu takmer
všetky apoštolské cirkvi, založené apoštolmi. Konali sa tu všetky
ekumenické koncily a vznikali tu patriarcháty, centrá učenosti
a kláštory. Asi v polovici štvrtého storočia sa zdalo, že rímsko-
katolícke kresťanstvo je stále iba príveskom východorímskeho,
byzantského křesťanstva, ktoré bolo duchovným vodcom.
A svoje dedičstvo ranocirkevného ekumenizmu odovzdávala
východná ríša dobrých tisíc rokov od presunutia cisárskeho
hlavného mesta na Bospor.

Ukázalo sa však, že pre západných kresťanov bola migrá-
cia germánskych národov revolúciou epochálneho významu.
Tieto národy prenikali do ríše v čoraz väčšej sile už vo štvr-
tom storočí, no 31. decembra prekročili zamrznutý Rýn
a roku 410 prvýkrát dobyli nedobytný „večný Řím". Nastal
čas rímskeho biskupa. Lebo práve vo chvíli, keď staroveká
kultúra a civilizácia spolu s rímskym štátom strácala na Zápa-
de na sile, rímski biskupi využili toto mocenské vákuum.
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 14 zář 2011 20:45

Hans Küng v knihe po Stopách světových náboženství:

Nemohu skrýt své sympatie, které chovám vůči pravoslavné církvi. Stojí totiž v mnoha ohledech blízko prvotnímu křesťanství. Na rozdíl do mé vlastné církve nemá centralistické vědení a dovoluje alespoň kněžím (ne biskupům), aby se oženili.


Tak a keď sme si už načrtli historické pozadie dáme slovo samotnej pravoslávnej (ortodoxnej) cirkvi ;)
Bolo by predsa nespravodlivé voči pravoslávnym keby tu na tomto topicu stále znela len tá jednostranná ideologická propaganda RKC:

Proč být právě pravoslavným křesťanem?

Protože pravoslavná církev uchovává původní křesťanskou víru, kterou odevzdali svatí apoštolé. Je zde jedinečným způsobem přítomen Duch Svatý, který koná svátosti. Lidé zde získávají milost Ducha Svatého, což je nutné ke spasení. Vane zde svěží duch prvokřesťanský. Je zde pravá neklamná křesťanská duchovnost a mystika. Okoušíme zde nevýslovnou útěchu Ducha Svatého. Stále se různými - přirozenými i nadpřirozenými - způsoby potvrzuje, že pravoslavné učení je pravdivé a že pravoslavná duchovnost je spásonosná. Historie bez pochybností dokládá, že pravoslavná církev pochází od svatých apoštolů.
Pravoslavná církev je identická s Kristovou Církví apoštolskou a to totožností učení, praxe a ducha; i církevně-právní návazností na prvokřesťanskou Církev.
Ježíš Kristus vybudoval jednu jedinou Církev, nikoliv více církví ani nějakou „neviditelnou církev“, jež by se měla jakoby skládat z mnoha církevních společenství různících se vírou a protiřečících si praxí.
Věříme, že jen jediná z církví může být pravá, a jen o této jediné Církvi není pochybností o tom, že se zde děje spasení hříšníků. Jsme pravoslavnými křesťany, neboť věříme, že touto jedinou Církví Kristovou je církev pravoslavná, kde se věrohodně koná Kristova spása.
V pravoslavné církvi vždy vítězil smysl pro neviditelný duchovní život nad praktickým duchem světa. Poslední slovo zde má vždy láska. Patrný je zde rychlý duchovní růst věřících a přijímání podivuhodných duchovních darů. Každé století lidských dějin od Krista až po dnešek je ozdobeno životy mnoha pravoslavných svatých - mučedníků, asketů, divotvorců, podivuhodně Bohem obdarovaných nejvzácnějšími duchovními dary. V žádné době neměla pravoslavná církev nouzi o zázraky, uzdravování a Boží znamení.
Zážitek reálné duchovní zkušenosti při setkání se s pravoslavnou církví, vnímání její jedinečné posvátné duchovní atmosféry a dotek nepřerušené dávné křesťanské tradice či zkušenost obdarování a duchovní útěchy (jinde marně hledané) - to bývají časté příčiny rozhodnutí stát se pravoslavným křesťanem.

Proč nejsme římskými katolíky?

Římsko-katolická církev svévolně opustila rodinu pravoslavných církví, když římský patriarchát přerušil v roce 1054 křesťanské společenství s ostatními čtyřmi patriarcháty a proklel je. Většina křesťanů (a ta byla na Východě) tenkrát zachovala Pravoslaví: tyto čtyři východní patriarcháty nadále používají původní název Církve Kristovy: "Pravoslavná katolická Církev". Menší část křesťanů, která byla pod patriarchou římským, jím byla odtržena od původní Církve - odpadla tehdy spolu s ním od Pravoslaví i od pravé katolicity; Řím tedy pojal úmysl založit svou katolicitu na sobě samém (vyjádřil to i vznik nového názvu: římsko-katolická církev), což je ovšem protimluv, neboť katolicita (obecnost, sborovost) nemůže být už z principiálních důvodů založena na nějakém místě či městě nebo se zakládat na nějaké osobě. Pravoslavní trvají na své katolicitě (v původním slova smyslu) a odmítají přijmout deformované pojetí "katolicity římské".
S "velkým rozkolem" je neoddělitelně spojeno zavedení hereze „filioque“ (tj. nepravdivého a neevangelijního tvrzení, že Duch Svatý vychází „i ze Syna“, které bylo arogantním způsobem nedovoleně Římem vsunuto do Vyznaní víry (Creda), čímž byla v římské církvi dogmaticky změněna víra v Boží Trojici.
Pravoslavní taktéž odmítají nároky římského papeže na mocenský primát nad celou Církví, jako věc v celém prvém tisíciletí v křesťanstvu neznámou (je proto bezpočet historických dokladů). Římský papež požíval v prvém tisíciletí v Církvi „primát cti“ - vyjadřujeme to slovy: „první mezi rovnými;“ tento primát římskému papeži - dokud byl v pravoslavné Církvi - nebyl upírán. Stejně tak odmítáme i daleko později zformovaný kult římského papežství vyjádřený papežským dogmatem o „neomylnosti římského papeže“. (Nelze přijmout nemožné výklady tzv. „petrovských míst“ v Novém zákoně, jehož text naopak obsahuje mnoho míst, které údajný Petrův mocenský primát nad Církví zřetelně negují.)
Pravoslavní odmítají nová papežova dogmata vyhlášená v římské církvi po odpadnutí od pravoslavné církve (kromě již výše zmíněných, např. dogma o očistci, o odpustcích a tzv. „nadbytečných zásluhách svatých“ a o neposkvrněném početí Panny Marie ve sv. Anně a všechny ostatní novoty), neboť se odchylují od původní křesťanské víry a neodpovídají pravdě. Trváme na tom, že křesťanská víra musí být naprosto pravdivá, jinak by neměla spasitelnou sílu. Pán Ježíš pravil o spasení v Kristu: Já jsem cesta (tj. správná praxe), pravda (tj. pravá víra) a život (pravdivé poznání Boha - věčný život) (Jan 14,6); jindy řekl: "Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí" (Jan 8,32); čili jenom pravá víra v Boha, pravdivé církevní učení a pravdivá křesťanská praxe mají spasitelnou moc. V římské církvi se však již nesetkáváme s pravou vírou svatých apoštolů ani se správným výkladem Písma ani se zachováváním původní křesťanské Tradice a praxe.

Nová duchovnost pěstovaná osobami, které jsou v římsko-katolické církvi ctěny jako světci, budí u pravoslavných nedůvěru (zvláště ji odmítají pravoslavní svatí mystikové, kteří ji označují za pokaženou, klamnou a někteří dokonce hovoří o souvislosti projevů římsko-katolických svatých s působením démonů nebo v tom vidí projev duchovního bloudění).

Vidíme, že v průběhu druhého tisíciletí zavedla římská církev -- již oddělená od křesťanské orthodoxie a od jednoty katolické Církve Kristovy -- dlouhou řadu nových dogmat, nauk, obyčejů a dalších změn či novot. Pravoslavní s tímto „vývojem“ (či spíše odklonem, resp. úpadkem) nesouhlasí a nemohou se s těmito novotami ztotožnit.
Pragmatický duch, jehož jsou plny dějiny římsko-katolické církve, vyjádřený jezuitským heslem: „Účel světí prostředky,“ ukazuje na zásadní odchýlení se od prvokřesťanského ducha. Papež se stal na dlouhá staletí světským panovníkem, dokonce postaveným nad světské krále s císaře; stále rostoucí politická moc spěla k reálné světovládě (podílet se na světské vládě a správě je duchovním osobám přísně zakázáno svatou Tradicí - svatými otci a církevními sněmy). Nelze sedět na dvou židlích; v Bibli Pán praví, že nelze sloužit dvěma pánům: Bohu i mamonu. (Matouš 6,24)
Problematická je řada úkazů, jimiž jsou naplněny dějiny římské církve v druhém tisíciletí a které vzbuzují pochybnosti o tom, že by takto mohla obtížena pravá Církev - nevěsta Kristova. Především zmiňujeme dva historické jevy velice bolestné pro pravoslavné křesťany: jednak křižácké války, při kterých byli latiníky masakrovány nekonečné zástupy pravoslavných křesťanů, znesvěcovány svátosti a zběsile se drancovalo a loupilo - brutalita latinských křesťanů neměla meze - aby zde byl na ruinách Pravoslaví založen latinský patriarchát (ukrutnost latinských křesťanů byla pověstná po celém Východě, proto se muslimové, hrozila-li jim porážka, snažili vzdát se do rukou Byzanticů než papeženců; byzantští křesťané zase raději viděli na ulicích svých měst turecké turbany než kardinálské klobouky, protože muslim býval k Pravoslaví tolerantnější než římský katolík); a dále připomínáme vnucené unie, při nichž byli pravoslavní křesťané násilně sjednocováni s papežem pomocí lstí, tvrdého tlaku, křivd a mučení; často teklo mnoho krve pravoslavných křesťanů, vždy se normou chování římských katolíků k pravoslavným stávalo bezpráví a útlak; pravoslavní nejsou s to pochopit, jak mohli ti, kteří si říkají křesťané, vykonat tolik hrůzy a způsobit tolik neštěstí (připomínáme, že takto se chovali papežovi lidé vůči pravoslavným křesťanům ještě před necelými sto lety - viz např. článek z dobového tisku o Marmarošském procestu, r. 1914). Ani chování římské církve na Západě není nikterak povzbudivé; viz např. upalování tzv. "čarodějnic", vzájemné krvavé pronásledování se s protestanty, násilné krvavé misie "mečem a křížem"...


Kód: Vybrat vše
http://www.orthodoxia.cz/why_be.htm#prav_kr
Naposledy upravil akozmia dne 14 zář 2011 21:27, celkově upraveno 1
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 14 zář 2011 21:26

Hans Küng v knihe Katolícka cirkev:

by si mal pozriet dejiny papezov od anglikanskeho historika JND Kellyho
ta kniha je aj tu na fore
a z nej vidno ze H Kung nemal vsetky potrebne informacie
respektive nebol historikom ale teologom ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 61
Registrován: 05 srp 2010 11:09

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Roy Dest » 15 zář 2011 10:21

alexandrie píše:
Za páté, jediným spolehlivým prostředkem sexuální abstinence se zatím ukázalo vysoké IQ a dlouhodobá práce s počítačem :P

Myslíš-li tím vyhnutí se zahálce, tak ano, práce šlechtí. Ale jinak nejúčinější je modlitba, nejlépe růžence a umrtvování těla - toť osvědčená obrana proti hříchům nečistoty.
Tohle si fakt zaslouží komentář :D Ne, tady myslím oddělení mysli od těla, žití ve virtuálním světě, myšlení v technických termínech informatiky, potlačení emocí (normální člověk by ten krám dávno roztřískal když něco nejde, programátor ví, že takových chyb musí vychytat stovky), netrpělivost s obyčejnými lidmi co nezvládají tak vysoký informační tok, v některých případech degradace fyzické kondice (pokud spolu ajťáci nechodí posilovat) a tak vůbec. Prostě nerdi a ajťáci, to jsou novodobí mniši písaři. Možná pár gigabajtů porna, ale cizoložství spíš sporadicky.

Intelekt je nebezpečný, je to dobrý sluha, ale špatný pán. Kdyby byl pro takové lidi léčebný program, sám se do něj přihlásím. Kdysi jsem pět let programoval a neobešlo se to bez následků. Je to hrůza, jak má náboženství pokřivené hodnoty. Tělo se nesmí umrtvit, musí se používat. Hřešit se musí umět a ve správné míře, bez hřešení není života ani radosti. Bez hřešení není co odpouštět a co spasit. Zůstane jenom lhostejnost a oddělenost od všeho.
Kdo nevěří, ať potká pár matfyzáků a přesvědčí se sám. Ty vtipy o nich nejsou tak daleko od pravdy.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 16 zář 2011 13:53

misojogi píše:
Hans Küng ...


by si mal pozriet dejiny papezov od anglikanskeho historika JND Kellyho
ta kniha je aj tu na fore
a z nej vidno ze H Kung nemal vsetky potrebne informacie
respektive nebol historikom ale teologom ...


No ja by som pána Künga (významného teológa II. Vatikánskeho koncilu) až tak nepodceňovala ;) snáď len pozná dejiny vlastnej cirkvi.

Trochu histórie:
Peter a Pavol kresťanskú obec v Ríme nezaložili, ale nejaký čas tam pôsobili a zomreli v Ríme mučeníckou smrťou. Monarchický episkopát v Ríme sa objavil až okolo roku 150 v dobe Pia I. alebo Aniceta. Teda až do polovice 2. st. o biskupovi v Ríme, ktorý by bol hlavou miestnej Rímskej cirkvi v našom zmysle nemôžeme hovoriť. Zoznam prvých 12. biskupov v Ríme je dosť umelý. Spísal ho Ireneus (cca. 140-202), muži v zozname snáď existovali, ale až do roku 150 nl. to neboli biskupi v tom význame slova aký sa užíval v dobe Irenea. Funkcia prvých rímskych biskupov z Ireneovho zoznamu je nejasná (napokon ak si pozorne čítal heslá o prvých „pápežoch“ v tebou spomínanej knihe, tak si tam musel vidieť poznámku o tom). Ireneus polemicky bojoval proti kresťanským gnostikom v Ríme a tí tvrdili, že majú nejaké tajné učenie prijaté od apoštolov. Ireneus argumentoval proti gnostikom tým, že predsa existuje priama postupnosť rímskych biskupov od Petra, ktorá takéto tajné učenie nepozná.

Keď sa v Ríme sformoval monarchický episkopát, tak Rímsky biskup bol len jedným z mnohých biskupov v Impériu. Čo sa tzv. apoštolskej postupnosti biskupov týka, tak ju okrem Ríma mali napr. aj cirkvi Antiochie, Alexandrie, Jeruzalema.

OK, dajme slovo historikovi, je to jezuita a profesor cirkevnej histórie Klaus Schatz, ten vo svojej knihe Papal Primacy hovorí toto:
Ak by sa niekto opýtal kresťana z roku 100, 200, alebo hoci aj 300, či je rímsky biskup hlavou celej cirkvi, alebo či je najvyšším biskupom nad ostatnými biskupmi a má posledné slovo v otázkach týkajúcich sa celej cirkvi, určite by nám odpovedal nie.


Kód: Vybrat vše
http://books.google.com/books?id=IeH4OKYflbkC&pg=PA3&dq=%22If+one+had+asked+a+Christian+in+the+year+100%22&hl=sk&ei=L1ByTv6SFYXtsgai4-2LBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&sqi=2&ved=0CC0Q6AEwAA#v=onepage&q=%22If%20one%20had%20asked%20a%20Christian%20in%20the%20year%20100%22&f=false


V roku 313 bolo kresťanstvo v Ríši emancipované cisárom Constantinom. Rímskemu biskupovi, ako biskupovi cirkvi hlavného mesta, v ktorom boli hroby významných svetcov Petra a Pavla, bol priznaný čestný primát, ale v duchu „primus inter pares“ (prvý medzi rovnými), teda tento primát vôbec neznamenal, že pápež je nejakou hlavou všeobecnej cirkvi. Inak Rím už v 4. st. prestal byť sídelným mestom cisárov a politický vplyv mesta v impériu veľmi upadol. Trvalým hlavným mestom ríše a sídlom cisára sa stal napokon Konstantinopol a od roku 381 bol aj konstantinopolskému patriarchovi priznávaný čestný primát.
V roku 395 sa Impérium definitívne rozpadlo na Východnú a Západnú časť. Západorímska ríša v dobe sťahovania národov postupne upadala. Západorímska ríša strácala svoje provincie: Britániu, Gáliu, Hispániu, Severnú Afriku. Hispániu a Severnú Afriku ovládli ariánski Vandali a Vizigóti, takže zanikla veľká a vplyvná cirkev v Kartágu.
Pápež Leo I. (440-461) získal od západorímskeho cisára titul pontifex maximus a začal aktívne budovať pápežskú mytológiu a svoj mocenský primát v cirkvi na Západe.
V roku 476 dovládol posledný rímsky cisár na Západe a na troskách Západného Impéria sa rozprestierali barbarské štáty … Rímska cirkev sa musela prispôsobiť novému svetu. Odlišnosti a rozpory medzi Východnou (v Byzantskej ríši) a Západnou Cirkvou narastali, až napokon v roku 1054 došlo k definitívnemu rozkolu k tzv. Veľkej schizme. Západná cirkev sa dnes nazýva rímsko-katolícka a na Východe je to cirkev ortodoxná (pravoslávna) katolícka.
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 90
Registrován: 14 říj 2007 12:48

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod alexandrie » 16 zář 2011 17:21

1. postoj pravoslavných je odlišný než zde vyhraněný prezentovaný z amatérských stránek, nejedná se o oficiální stránky jejich. A obecně jak patriarcha Kyril tak tak patriarcha Bartoloměj chválí Benedicta XVI. a dá se říci, že dá-li Bůh postupně mohou směřovat k jednotě

2. Hans Küng dávno není brán jako oficiální hlas, ale už zhruba v r. 1980 ještě za Jana Pavla Velikého mu bylo odebráno právo učit na katolických univerzitách, má tudíž motivaci stavět se proti pravdě.

3. otázka jurisdikčního primátu je jednou z otázek, které se snaží překonat vzájemná diskuse, argumenty pro jurisdičkní primát jsou silné, několik málo můžeme najít i v tomto článku
Kód: Vybrat vše
http://katolikrevue.ath.cx/traditio_orientalis/papezstvi_v_prvnim_tisicileti_martin_dolezal.htm


A též slovo Písma svatého.

A já ti pravím, že ty jsi Petr a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemoho. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi. Mt 16,18


Když pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?“ Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Pas mé beránky!“
Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“
Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, máš mne rád?“ Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: „Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád.“ Ježíš mu řekl: „Pas mé ovce! Jan 21,15-17

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 16 zář 2011 20:07

No ja by som pána Künga (významného teológa II. Vatikánskeho koncilu) až tak nepodceňovala ;) snáď len pozná dejiny vlastnej cirkvi.

nechape co je to historicky pohlad

napr vezmi si udalost v dejinach
vznik CSR v rolu 1918
na prvy pohlad je to rozhodnutie vitaznych mocnosti a hotovo (nehistoricky pohlad)
ale ten hlbsi pohlad je ten ze uz vyse 100 rokov predtym Slovaci a Cesi kulturne spolupracovali
vid bohosluzobny jazyk slovenskych evanjelikov bola cestina(Bible kralicka)m Slavy dcera, hlasisti atd atd atd ...
samozrejme potom sa ukazalo ze to nebolo idealne riesenie az napokon sa dospelo podla mna k najlepsiemu rieseniu
spolupraca ako dvoch samostatnych narodov

podobne dejiny papezstva a monarchicky episkopat
Monarchicky episkopat existoval v Janom zalozenych zboroch (teda uz v prvom storoci za zivota Jana, spomina sa v Klimentovych listoch),
ale v Pavlovych zboroch nebol (vseobecne prijmany pohlad v sucasnosti)
natiska sa riesenie(moj napad), ze sef Janovskeho zboru sefoval aj Pavlovskym zborom
malo by to svoje opodstatnenie kedze Jan tam mal zidov cize ludi znalych Pisma - Tory
Dalej to ze monarchicky episkopat este neexistoval v standardnej podobe neznamena
ze tam neboli osobnosti ktore viedli cirkev a ludia ktori mali zverenu zodpovednost
a pojmy ako prebyteroi a episkopoi boli pouzivane uz v NZ s tym ze mali svoj vyznam ..



Dejiny papezstva su dejinami myslienky
prvorade odvodenie maju z Pisma az potom boli faktory ktore tutop myslienku posilnovali (ako napr hlavne mesto)
je tiez otazne ci je nutne spajat explicitne monarchicky episkopat a papezstvo

cital som aj ine dokumenty
ale spominany JND Kelly uvadza ako prvy papezsky cin papeza SV. VIKTOR I. (189 - 198).
ktory ...
Viktor sa usiloval vnútiť iným cirkvám
rímsky zvyk slávenia Veľkej noci v nedelu po
14.-om židovského mesiaca nisan (deň Paschy).
Na jeho podnet sa konali synody v Ríme
i v iných centrách od Galie po Mezopotámiu
a väčšina bola na jeho strane. Cirkvi Malej Ázie
však odmietli vzdať sa prastarého quartodecimanského
zvyku sláviť Velkú noc 14. nisan,
nech pripadol na akýkoľvek deň v týždni. Viktor
preto vyhlásil ich vylúčenie z obce nielen rímskej,
ale z cirkvi vôbec. Jeho čin vyvolal búrku
protestov a Ireneus Lyonský, ktorého cirkev toto
nariadenie prijala, mu ostro pripomenul, že všetci
predchádzajúci pápeži až po Sotera prejavili
zhovievavosť k quartodecimanskému úzu v čase,
ked samotný Rím neslávil sviatok Velkej noci,
čím bol tento rozpor zretelnejší. Nie je jasné,
ako Viktor reagoval, no jeho demarš" bol nápadným
príkladom pápeža hlásajúceho právo zasahovať
do iných cirkví (myslene cirkevnych zborov)
,
čo presahovalo neosobný
čin Klementa I. v Korinte. S podobnou ráznosťou
exkomunikoval obchodníka s kožou Teodota
z Byzancie, čelného predstaviteľa adopcionistickej
skupiny, ktorá učila, že Ježiš bol obyčajný,
no nanajvýš mravný človek, kým naňho pri krste
nezostúpil Duch Svätý alebo Kristus, a zbavil
gnostického autora Florina kňažstva.


Tak isto sa rimska cirkev chape specialne od prvych cias:
napr
V čase, ked bol Zefirín pápežom, navštívil Rím
slávny Origenes (t c. 254), najväčší vtedajší kresťanský
mysliteľ, "lebo vášnivo túžil uzrieť najväčšiu
starovekú cirkev".
vyraz najvacsia nehovori len o velkosti fyzickej
ale aj o velkosti v zmysle vyznamu
JND Kelly

alebo
ovela skor niekedy okolo roku 107 sv Ignac Antiochijsky v svojom liste Magnesijskym
spomina Rimsku cirkev ako tu
co drzi prvenstvo medzi cirkvami


SV. KALIKST I. (často KALIXT) (217 - 22).
... Kalixtova vláda bola narušená hašterením
s bojovným protipápežom, ktorý ho obvinil
z modalizmu a nedostatku disciplíny, ...
HIPPOLYT (protipápež, 217-35).
Presbyter Hippylotus odmietol prijať toto rozhodnutie
a (podľa prijatej správy) sám sa dal zvoliť
za biskupa rozkolníckej skupiny.

SV. KORNELIUS (marec 251 - jún 253).
versus
NOVACIÁN (protipápež, marec 251-8).
JND Kelly
cize hadky o funkciu papeza boli uz vtedy
nie az v stredoveku


SV. ŠTEFAN I. (12. máj 254 - 2. aug. 257).
Pôvodom Riman, z rodu Júliovcov, nastúpil
po Luciovi I. asi po šesťdesiatich dňoch neobsadenej
funkcie. Ako dôležitý pápež vo vývoji
Svätej stolice je známy hlavne konfliktmi, ktoré
mal s Cypriánom, vplyvným biskupom z Kartága.
Prvý vznikol zosadením dvoch španielskych biskupov,
ktorí odpadli za perzekúcie. Jeden z nich
prišiel do Ríma a presviedčal Štefana, aby rehabilitoval
jeho i jeho kolégium. Španielske cirkvi
sa potom odvolali na Cypriána, ktorý zvolal koncil
severoafrických biskupov a vydal synodickú
listinu potvrdzujúcu zosadenie; zbavil tak viny
Štefana, lebo ho nepresne informovali. Druhý
konflikt sa týkal biskupa Marciána z Arles, ktorý
prebral dogmatické názory protipápeža
Novaciána a odmietal zmieril s cirkvou dokonca
kresťanov na smrtelnej posteli, ktorí upadli za
perzekúcie. Miestni biskupi napísali Štefanovi
a naliehali naňho, aby Marciána zosadil z funkcie,
Štefan však nepodnikol nijaké kroky. Obrátili
sa preto na Cypriána, ktorý sa ujal prípadu
a požiadal pápeža, aby Marciána exkomunikoval,
zariadil, aby ho nahradil iný biskup, a informoval
africký episkopát, aby vedeli, s kým majú
nadviazať styky. Tretí konflikt sa týkal dôležitej
teologickej otázky, či je krst vykonaný kacírmi
právoplatný. Cyprián s cirkvami severnej Afriky
(okrem niekolkých pochybovačov), Sýrie a hlavne
Malej Ázie boli presvedčení, že takýto krst nie
je právoplatný: krst môže udeliť iba cirkev
a kacíri hladajúci zmierenie s cirkvou preto
musia mať katolícky krst, t.j. musia byf prekrstení.
Štefan, predstavujúci tradíciu Ríma,
Alexandrie a Palestíny, bol neoblomný v tom, že
kacírsky krst je právoplatný: ked sa chcú kacíri
a rozkolníci zmieril s cirkvou, nemusia byť nanovo
pokrstení (čo pokladal za nelegitímne), musia
len dostať rozhrešenie. Otázka bola pálčivá svojho
času v severnej Afrike a Cyprián zvolal v r.
255 a 256 dve synody, ktoré potvrdili jeho postoj.
Medzitým Štefan, rozhodnutý zaviesť rímsky
názor všade, napísal cirkvám Malej Ázie a vyhlásil,
že s nimi preruší styky, ak prekrstia kacírov;
a ked ho chcel Cyprián informovať o rozhodnutiach
svojich synôd, odmietol prijať jeho poslov,
či dokonca poskytnúť im pohostinnosť.
Znovupokrstenie, tvrdil, je novota, ktorá porušuje
tradíciu, a preto ju nemožno prijať. Teraz hrozila
otvorená roztržka medzi Rímom a velkými
oblasťami kresťanského sveta; neprekvapuje, že
biskup Dionýzius z Alexandrie, zdieľajúci názor
o neprijatelnosti znovupokrstenia, sa cítil povinný
napísať Štefanovi a žiadať, aby zaujal miernejší
postup. Situácia by bola zúfalá, nebyť Štefanovej
smrti 2. augusta 257 a Cypriánovej mučeníckej
smrti o rok nato.
Tieto udalosti v polovici 3. stor. vrhli svetlo na
vynikajúce postavenie Ríma ako odvolávacieho
súdu aspoň pre Galiu a Španielsko a ako Svätej
stolice, s ktorou iné stolice považovali za vhodné
nadviazať styky. Štefan sa javí ako panovačný
a nekompromisný prelát, plne si vedomý svojho
privilegovaného postavenia; jeho súperiví biskupi
neváhali zvaliť vinu za rozštiepenie cirkvi
naňho. Je zaujímavé, že bol obvinený, že "je
pyšný na svoje postavenie biskupa a vyhlasuje,
že dostal následníctvo od Petra, na ktorom spočívajú
základy cirkvi".
V skutočnosti bol, pokial
je známe, prvým pápežom, ktorý našiel oficiálny
základ pre nadradenosť Ríma v Pánovej povinnosti,

ktorú uložil apoštolovi Petrovi, ako je uvedené
v Mat 16,18.
JND Kelly


SV. FELIX I. (3. jan. 269 - 30. dec. 274).
Pravdepodobne bol
adresátom listu oznamujúceho zosadenie Pavla
zo Samosaty za trinitársky blud a zvolenie
Domnusa I. na jeho miesto,
....
Hoci bol Pavol zo Samosaty zbavený funkcie, odmietol
uvoľnif cirkevnú budovu v Antiochii, až kým
cisár Aurelián (270-5), na ktorého sa obracali
pravoverní, nenariadil, aby ju odovzdal "tým,
s ktorými boli v spojení biskupi Itálie a Ríma".
(v rimskom prave mal cisar funkciu Najvyssieho sudu
preto sa to dostalo az k nemu -
krestanstvo nemalo v tomto case statut statneho nabozenstva
ale bolo striedavo prenalsedovane a striedavo tolerovane
)
JND Kelly

kurzivou su doplnene moje vysvetlivky


cize predostierat tvrdenie
ze papezstvo je dosledok vplyvu cisara na statne nabozenstvo
cize interpretovat to ako dosledok milanskeho ediktu
ked sa nim stalo krestanstvo
nezodpoveda realite

podotykam ze historickych dokumentov
o postaveni papeza v staroveku pred rokom 313 je viac
ale uviedol som len tie co som mal prve po ruke od JND Kellyho
(kniha je aj na fore ...)


a este predlozim biblicke zdovodnenie od protestantskeho autora
V jednom momentě mi položil otázku: „Kde je podle tebe
v Bibli doložena potřeba papeže?"
„Pane doktore," začal jsem, „víte, jak Matoušovo evangelium zdůrazňuje
Ježíšovu roli jako Davidova Syna a Krále Izraele, vyslaného
svým Otcem, aby založil Nebeské království? Domnívám se, že
Matouš 16, 17-19 nám ukazuje, jakým způsobem je Ježíš zakládá. Dal
Šimonovi tři věci: za prvé, nové jméno Petr (Skála), za druhé, slib, že
vystaví svou Církev na Petrovi, a za třetí, klíče od Nebeského království.
A právě ty já považuji za velmi zajímavou věc.
Když Ježíš mluví o klíčích Království, odkazuje k důležité pasáži
Starého zákona, k proroku Izajášovi 22, 20-22. Zde Ezechijáš, královský
dědic Davidova trůnu a izraelský král v době Izajášově, nahradil
svého starého správce královského domu - dnes bychom asi
řekli premiéra - Šebnu novým správcem, Eljakímem, synem
Chilkijášovým. Každý mohl tehdy rozpoznat, kdo z členů královského
kabinetu byl jmenován novým premiérem, neboť mu byly dány klíče
království.
Tím, že Ježíš svěřuje Petrovi klíče království, zřizuje též úřad premiéra,
jehož úkolem je spravovat Církev jako Kristovo Království nebeské
na zemi. Klíče jsou pak symbolem Petrova úřadu a primátu,
který má být předáván jeho následníkovi. Tímto způsobem to funguje
po staletí."
„To je dobrá argumentace," odpověděl ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 17 zář 2011 06:43

pokládám zásadní otázku
- k čemu je vlastně kněžím celibát,
když sex už dnes není společností vnímán jako cosi "špinavého" ?
Jaká je pravděpodobnost, že ti kněží, co zneužívali děti, si je našli jako náhradu za ženský?

predpokladas, ze celibat je nieco co vzniklo ako protiklad "spinaveho" sexu
ale tak to nie je ,
co si myslis preco napr jogini nesexuju?
(snazia sa sexualnu energiu transformovat na nieco vyssie v sebe)

clovek co zije v celibate, a nezvlada to
nie je pritahovany k nahradnym objektom
inak povedane, knaz ktory zije v celibate a nezvlada to
tak si vyhlada nejaku zensku a nebude hladat dieta
pokial ho deti nepritahuju principialne
Najst si dospelu zensku nie je problem
obzvlast v dnesnej dobe, ked staci kliknut mysou ...
a zavolat. :-)

:
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 17 zář 2011 11:27

"Ale aj manželia sa musia vedieť udržať v medziach správnej umiernenosti."

sestra ma znamych v USA
ked sa zobrali tak sa na seba vrhli a mesiac nevysli zo spalne
dosledok:
obaja prisli o robotu - vyhodili ich ...
to je priklad, ked to troske presiahlo medze umiernenosti
:-D DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD




Lenže poznám x ľudí, kt majú práve vďaka "náboženskej výchove" zničený sexuálny život = psychiku.

chcel si povedat vdaka nespravnej nabozenskej vychove maju zniceny nabozensky zivot ....
na druhej strane zakazane ovocie najlepsie chuti, nie ? :-D


uryvok zo spominaneho:
Najviac trápi vina mormónov, nasledujú svedkovia Jehovovi, stúpenci cirkvi Pentecostal, adventisti siedmeho dňa a baptisti. Lepšie
sú na tom o niečo katolíci, ešte lepšie luteráni a najlepšie ateisti.
„Čím silnejšie ľudia veria, tým hrozivejšie pocity viny ich po sexe sprevádzajú,“ tvrdí Ray a Brownová.

podotykam ze nie sila viery ako taka ale viera v to ze sex je nieco nespravne aj v manzelstve
poznam ale zasa vyskum (na cca 10 000 paroch) ze krestanske manzelstva maju statisticky vyznamnejsie castejsie sex ako ateisticke
(3-4 krat namiesto 1-2 krat tyzdenne)
vysvetlovali to vyssou ochotou na vztahu pracovat ...


.
Ono principiálne by mi to nevadilo, predsa čo ne/robíte v svojich spálňach je čisto vaša vec.

aspon si si precital knizku o katolickom sexe a koser sexe?
:-D





.
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 17 zář 2011 11:29

Tie zákony, príkazy a zákazy sa nedajú svedomito plniť a kto sa o to pokúša, zákonite zlyháva.
Je to ako so svetskými zákonmi (Trestný zákon),
tiež nepoznám nikoho, kto by ich v bežnom živote úplne dodržiaval, nemožné.

takmer presne citujes sv Pavla ked vysvetluje ucenie o milosti ....
on mal na to rovnaky nazor ako Ty ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Knihovník
Uživatelský avatar
Příspěvky: 201
Registrován: 13 úno 2009 10:43

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Dr.Watson » 17 zář 2011 18:16

misojogi píše:.
Ono principiálne by mi to nevadilo, predsa čo ne/robíte v svojich spálňach je čisto vaša vec.

aspon si si precital knizku o katolickom sexe a koser sexe?
:-D


To mne zajímá. Jaký je katolický a košer sex?? Rozdíl oproti evangelickému a pravoslavnému?
Jinak bych řekl, že výchova nemusí být náboženská aby poškodila vnímání sexu. Jeden puritán nadělá škody... Ačkoliv ono by trochu zdrženlivosti, alespoň mediální, neškodilo. Mne už ty články docela lezou na nerva. Když si představím někoho, kdo čte pět titulů a všechny rady sexuální poradny aplikuje v ložnici, je to horší jak souložit podle příručky...
Heleď. Misijogi, napiš o tom košer sexu! Já chci návod na košer sex! Jen doufám, že se tam nepodřezává...
vítej v Sigilu...
„Musím se červenat, Watsone,“ zašeptala paní Holmesová pohoršeným hlasem...
Žádná žena by se neměla zahazovat s úplným abstinentem, či nekuřákem. (Robert Louis Stevenson)

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 17 zář 2011 23:18

Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

PředchozíDalší

Zpět na Obecné diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků