Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Ring volný... (General Discussion)

Moderátor: Knihovníci

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 28 zář 2011 13:56

stanivy píše:Akozmia ,V prispevku o tri postingy skor Ta citujem.

Tam ,ako hovoris ,ze si chodila s piatimi neskoroantickými historikmi.

Takze chodila si aj s Predsokratikmi? Ak ano , čo hovoriš na nich?


Predsokratici samozrejme nie sú neskoroantickí v ich časoch bolo antické ráno a v časoch Eusébia sa už večerilo.

Mám rada nehybnosťou posadnutého Parmenida a temného Herakleita, tieź posadnutého, ale pohyblivosťou :D
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 28 zář 2011 14:08

amandus714 píše:- Akozmiina schopnost orientovat sa v problematike je asi rovnaka, ako moja schopnost orientovat sa v problematike vyssej matematiky - cize v podstate ziadna.
...
Takze, podla mna, skoda namahy s diskusiou... :wink:


Amandove nejapné poznámky ... to je už vlastne prirodzená súčasť folklóru na tomto topicu :mrgreen:

Amandus, na tomto topicu sa nevedú odborné historické diskusie, ale len diskusie vzdelaných a inteligentných laikov (samozrejme, môže sa nám sem pripliesť aj nejaký historik, to sa nedá vylúčiť). Prečítala som kopu kníh z histórie a tak nevidím dôvod prečo by som sa nemohla podeliť o svoje vedomosti. Ja si historické údaje necuciam z prsta, ale mám ich z kníh historikov a pokiaľ tu formulujem nejaké svoje súkromné hypotézy tak to jasne vyjadrím. Byť vzdelaný a sčítaný to nie je žiadna hanba.
Historici majú na vývoj kňažského celibátu rôzne pohľady a ja som sa tu zahrala na obhajkyňu jedného konkrétneho názoru.
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 28 zář 2011 15:02

Cirkev má aj svoj právny rozmer.
Mišo, ty si ešte nepočul o kanonickom práve (sformovalo sa v 12. st.) ? ;) :lol:
Samozrejme, že koncilové kánony majú charakter cirkevných zákonov a ich porušenie obnášalo aj konkrétne sankcie (napr. zbavenie kňažského úradu, alebo aj tvrdšie).

suhlasim a viem aj o tomto rozmere
na druhej strane z Teba som mal dojem ze Tebe unika ten druhy rozmer cirkvi o ktorom hovorim


Mišo my nemáme stroj času,
teda o fungovaní ranej cirkvi sa môžeme dozvedieť len z písomných prameňov,
preto sú pre nás obzvlášť zaujímavé kánony koncilov.

suhlasim
a pridavam aj dalsie zdroje ako archeologiu, vykopavky analyzu jazykov textovu kritiku atd atd atd
samozrejme koncily su klucove

Inak mám dojem, že si pevnosť a stálosť tradície idealizuješ, tradícia nie je z titánovej ocele, tradície sa postupom času menia, mutujú.
Ďalej v prvotnom kresťanstve existovalo množstvo rôznych prúdov. Rôzne trendy medzi sebou súperia.
Mutácie, variácie, súperenie, selekcia ... ---> ale veď to je evolúcia :lol:

V kazdom pripade ju povazujem za stabilnejsiu ako Ty, okrem ineho aj preto,
lebo na vlastnej kozi vidim, ze nabozenstvo je velmi konzervativna zalezitost
a ludia prave v nabozenstve nemaju moc radi zmeny (hoci aj tie su niekedy potrebne)
Druhy dovod pre stabilitu tradicie je sposob fungovania prvotnej cirkvi, hlavne v prvych 3-5 storociach


Myslim si ale ze samotne zakony v cirkvi chapes nespravne
podla mna je u Teba podobna predstava ako pri zakonoch v demokratickej spolocnosti
ktora skupina co odhlasuje to bude, proste kto ma silnejsi lobbing ten vyhra
Ale tento mechanizmus mal v prvotnej cirkvi velmi silnu protivahu:
spolocne korene v jeruzalemskej cirkvi a teda v zidovstve (cize zdroj poznania je aj zidovska kultura a SZ)

tradícia z titánovej ocele
pekny pojem :-)
tiez som mal kedysi podobnu namietku ako Ty ...
ale ja som takyto pristup k tradici nevymyslel, ja ho len konstatujem na zaklade toho ako sa to chapalo v prvotnej cirkvi
ti ludia si tu tradiciu a vernost k tej tradicii neustale oplieskavali o hlavu a teda sa jej aj podobne niekedy krcovito drzali
ano k comu sa tradicia nevyjadrovala, tak vymyslali vsetko mozne (v urcitych medziach)
ale vernost tradici bol velmi dolezity, az nosny pojem
ked ho zanedbame tak nam mnozstvo informacii unikne, alebo neuvidime ich dolezitost.

Ja zasa nechapem preco si dolezitost tradicie (z hladiska samotnej prvotnej cirkvi) pri analyze faktov o nej doteraz nezobrala do uvahy.
ved je to dolezity faktor



.
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 90
Registrován: 14 říj 2007 12:48

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod alexandrie » 29 zář 2011 00:01

stanivy píše:C.G.Jung (syn protestantskeho farara) sa zaoberal...
Jung neskor skumal aj...


Kód: Vybrat vše
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14662


Teprve před rokem a půl byla poprvé publikována Jungova tzv. „Červená kniha“ neboli Liber novus, kterou choval v tajnosti po celý svůj život autor i jeho dědicové. Tato kniha obsahuje tzv. Septem sermones a další magické a gnostické texty sepsané švýcarským psychiatrem.


Vskutku, čím více se člověk vzdaluje pravé katolické víře, tak tím více je náchylný podléhat bludům.

A jak neupadnout do bludů? K tomu nám dává odpověď světec.
svätý Ľudovít Mária Grignion z Montfortu píše:Mária sama vyhubila všetky bludy – Sola cunctas haereses interemisti in universo mundo, hlása Cirkev i Duch Svätý, ktorý ju vedie. Akokoľvek kritici proti tomu šomrú, verný Máriin ctiteľ nikdy neupadne do bludu či ilúzie, aspoň nie do formálneho. Môže sa však mýliť – aj keď ťažšie ako iný – materiálne, keď pokladá klamstvo za pravdu alebo zlého ducha za dobrého. Ale skôr či neskôr spozná svoj vecný nedostatok a omyl, a keď ho spozná, v žiadnom prípade nebude nástojčivo veriť a obhajovať to, čo prv pokladal za pravdivé.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 29 zář 2011 00:57

Katolíci a C.G.Jung
Roberto Marchesini

O dějinách jednoho nedopatření
Kód: Vybrat vše
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14662

Obrázek

Letos 6. června uplynulo 50 let od smrti Carl Gustava Junga. Stěží lze přehlédnout, že se tomuto švýcarskému psychiatrovi dostává pozornosti i v katolickém prostředí. Tato pozornost má svoje příčiny; je totiž plodem určitého nedorozumění.

Až do konce 60. let panoval v katolickém prostředí značně nedůvěřivý postoj vůči psychoanalýze a ostatním disciplinám, které se z ní vyvinuly jako např. analytická psychologie Junga a individuální psychologie Adlera. Stačí připomenout Monitum publikované 15. července 1961 vatikánským úřadem Sant´Uffizio, který v té době bděl nad pravostí věrouky a který zapovídal praktikování psychoanalýzy a seminaristům nedovoloval se jí podrobovat. Koncem šedesátých let prožila psychoanalýza obrodu v dílech Reicha, Marcuse a Fromma, kteří podali nový výklad Freuda v souladu s marxistickým myšlením. Katolický svět, který se tehdy otevíral vyhlídkám komunistické revoluce, se stal vnímavým také vůči freudovské psychoanalýze, která byla do té doby rozhodně odmítána.

Pro mnohé katolíky byla však psychoanalýza dále nestravitelná vzhledem k negativnímu pohledu Freuda na náboženství. Mohl však katolický svět jenom kvůli onomu Freudovu postoji nadále odmítat to, co svět začal považovat za klíčový moment interpretace lidství? Právě do této doby spadá objev Junga, který kromě toho, že odmítal takzvaný „freudovský pansexualismus“, jenž byl dalším nestravitelným soustem pro katolíky, byl také velice otevřen spiritualitě a náboženskému světu a dokonce uznával určitou terapeutickou hodnotu svátosti smíření. To tedy nakonec stačilo k tomu, aby byla analytická psychologie přijata a vůči novým kulturním instancím byl zaujat postoj intelektuální otevřenosti.

Avšak za jakou cenu? Stačilo jenom nepátrat příliš do hloubky po tom, jaký typ spirituality Jung nabízel. Začít lze od jednoduchého faktu, že totiž větší část Jungova souborného díla Opera omnia zaujímají spisy pojednávající o… alchymii! Nikoli o dějinách alchymie či o alchymistech jako předchůdcích psychologie nebo o souběžnosti mezi alchymií a psychologií, nikoli. Pojednávají přímo o alchymii, tedy o tom jak vzájemně slučovat různé kovy, o magickém významu symbolů, čísel, o vlivu přírodních prvků na člověka apod. Četba knihy Vzpomínky, sny, myšlenky (Atlantis, 1998), která podle výslovného přání autora není zařazena do Opera omnia, všechno objasňuje.

V této autobiografické knize Jung jasně vysvětluje alchymický postup coniunctio oppositorum, tedy sjednocení protikladů, tedy princip jeho analytické psychologie. Nicméně coniunctio oppositorum není metoda výlučně alchymická; je také základní ideou gnose. Gnose je antická pohanská víra v obskurní tajemství, které však prý může vysvobodit duši z vězení tohoto života a uvést ji do duchovního světa, tzv. pleromatu, království dobrého ducha, který zrušil jakoukoli různost. Jung svými alchymickými idejemi vlastně vyznával gnosi. Ve zmíněné knize Jung píše: „Job je jakýmsi předobrazem Krista. Oba mají vztah k ideji utrpení. Kristus je služebník Boha, který trpí a Job také. V případě Krista jsou hříchy světa příčinou jeho utrpení a utrpení křesťanů. To vede nevyhnutelně k otázce: Kdo je zodpovědný za tyto hříchy?“ – a Jung odpovídá: „V posledku vlastně Bůh, který stvořil svět a jeho hříchy a proto musí On sám podstoupit Kristův lidský úděl.“ – domnívá se švýcarský psychiatr.

Pokud je však Bůh jakožto původce hříchu zlý, musíme se tázat, kdo je tím dobrým? Odpověď lze nalézt v téže knize. Jung vypráví, že roku 1916 byl po tři dny objektem úkazu tzv. automatického psaní. Výsledkem toho je knížečka o 14 stranách s názvem Septem sermones ad mortuos, kterou podle Junga nadiktoval gnostický filosof Basilides, který žil ve 2. století. Poslední z těchto Sedmi kázání k mrtvým končí těmito slovy: „V nezměrné vzdálenosti je v zenitu jediná hvězda. A tou je ojedinělý bůh tohoto ojedinělého člověka, je to jeho svět, jeho pleroma, jeho božství. V tomto světě je tímto člověkem Abraxas, který rodí a pohlcuje svůj svět. Touto hvězdou je bůh a cíl člověka. Je to jeho ojedinělý bůh, který jej vede.“ Tolik Jung. Abraxas je jméno démona.

Teprve před rokem a půl byla poprvé publikována Jungova tzv. „Červená kniha“ neboli Liber novus, kterou choval v tajnosti po celý svůj život autor i jeho dědicové. Tato kniha obsahuje tzv. Septem sermones a další magické a gnostické texty sepsané švýcarským psychiatrem. Jde o dílo vskutku znepokojivé; obrovský svazek o 205 stranách, který Jung napsal vlastní rukou ozdobným gotickým písmem. Je zdobený miniaturami a ilustracemi různých vizí a rituálů.

Jaký je tedy závěr? Carl Gustav Jung zajisté byl psychiatrem otevřeným vůči spiritualitě. Ve srovnání s tímto autorem, jehož se dovolává nemálo současných katolických spisovatelů, se však nabízí otázka, zda by nebyl přece jen lepší spíše ateismus pana Freuda.

Z deníku La Bussola Quotidiana, 6. června 2011
přeložil Milan Glaser



Návrat islámu k filosofii?
Rémi Brague


Někdy slýcháme, že islám tváří v tvář moderní době potřebuje obnovu, aggiornamento. Je pokušením přirovnávat tento úkol k tomu, co učinila katolická církev na Druhém vatikánském koncilu prostřednictvím kritického zpytování vlastní minulosti a novou formulací článků víry. Podobně lze slýchat, že islám stojí před reformací, podobnou té evropské ze 16. století. Takováto přirovnání jsou mylná z mnoha důvodů. Nezbytné je poukázat nejprve na falešný obraz povahy a fungování islámu na jedné straně a katolické církve na druhé. Dále na falešný obraz toho, co reformace chtěla a toho, co skutečně udělala. Je proto třeba zjistit, zda by se vytoužená obnova islámu mohla uskutečnit výpůjčkou z fondů, které mu nejsou vlastní anebo z jeho vnitřních zdrojů. V tomto druhém případě by se jednalo o revitalizaci dřívějších kulturních tendencí, které byly udušeny nebo zapomenuty. Můžeme vůbec nalézt v této souvislosti nějaký precedens v dějinách samotného islámu? Může být filosofie jedním z těchto příkladů?

Případ filosofie je přitažlivý. Jde vskutku o disciplinu, jejíž původ je mimo islám. Vznikla v Řecku, doznala oslnivého vzestupu v pohanském římském světě. Otcové křesťanské církve integrovali mnohé prvky z filosofie a sami přispěli k pokroku filosofické reflexe. Stačí zmínit Augustina. Islám zrodil přední filosofy, jejichž díla představovala pro myšlení středověkých filosofů na Západě velkou výzvu i zdroj inspirace: sv. Tomáš Akvinský četl Averroa, Duns Scotus se považoval za žáka Avicenny. Lze tedy doufat v opětovné navázání dialogu mezi islámem a filosofií? A vyskytovala se opravdu takováto syntéza ve středověku?

Hlavním faktorem, který zabránil filosofii hluboce proniknout do islámského světa, je to, že byla vždycky jen záležitostí elity. Velcí islámští filosofové se zajisté ve všem vyrovnají svým evropským kolegům. Avšak vojsko se neskládá jenom z generálů. V islámských zemích nikdo nevykonával profesi filosofického vyučování nebo bádání. Nic určitě nebránilo imámovi zaobírat se filosofií a podat důkazy velkých schopností v této oblasti. Všechno však zůstávalo na rovině diletantismu.

Tato situace byla důsledkem dvou velice odlišných způsobů vnímání filosofie. V islámských zemích nebyla filosofie nikdy institucionalizována. Na latinském Západě byla výuka filosofie základem vyšších studií. Bylo zapotřebí mnoho let studovat filosofii nežli se mohlo přistoupit ke specializaci v medicíně, právu či teologii. Čtvrtý lateránský koncil roku 1215 zavedl jako povinnost studium filosofie při formaci teologů. Nic z toho nikdy neexistovalo mimo oblast latinského křesťanského prostředí. V důsledku toho byl lékař, právník či teolog latinského Západu v první řadě filosof. Naproti tomu plně kompetentní muž v islámu jakož i v judaismu neměl vůbec zapotřebí studovat filosofii. V Evropě nikdy nepřestala být praktikována filosofie. Až do dneška. Byla pěstována na nejvyšší úrovni: kardinálem Mikulášem Kusánským až k poslednímu z našich papežů, který začal svou kariéru jako profesor filosofie.

V islámu byl vývoj filosofie poměrně krátký: od poloviny 9. století do počátku 13. století. Potom filosofie zmizela „až na výjimky přetrvávající v rámci skrovného počtu izolovaných osob, podrobených autoritě Sunny“, jak to prezentuje Ibn Chaldun ve 14.století. Ke znovu objevení středověkých islámských filosofů došlo prostřednictvím Západu. Proslulý a charakteristický traktát Averroa byl vydán tiskem poprvé roku 1862 v Mnichově. A tento text začal pronikat do arabského světa koncem 19. století.

Mohl by se tedy muslimský svět, jak se dnes prezentuje, znovu učit filosofii? To znamená: věnovat pozornost vlastní středověké filosofické tradici, tak také filosofii, která se rozvinula na Západě od konce středověku. Pokusy v tomto směru nechybějí, ale jsou velmi řídké. Na univerzitách v arabském světě je ve většině případů filosofie součástí oborů, ve kterých se zároveň vyučuje mysticismus a apologetika. Filosofie se tak ocitá ve společnosti disciplin, které byly v dějinách islámu jejími nejzavilejšími nepřáteli. Vztah k vědění, které je základem islámské filosofie, je stejně tak obtížně smiřitelný s moderní filosofií. Muslimové považovali filosofii za vhodný předmět výuky, poněvadž obsahovala poznané objektivní pravdy. Pro nás však filosofie není souhrnem výsledků, ale spíše jakýmsi duchovním zaměřením. Islám si s námahou osvojuje tento typ neukončené reflexe. Model vědění, který nabízí muslimské náboženství, nabádá spíše k opírání se o již dosažené poznatky. Islám totiž nechápe Zjevení Boha stejným způsobem jako křesťanství. Nahlíží jej jako definitivní a tudíž neměnné sdělení božského poselství.

Výzva, před kterou moderní doba staví islám, tedy nespočívá v osvojení si nějaké sumy vědění, které by mohlo být výsledkem filosofického bádání, ale i jakékoli jiné vědy. Je spíše jakousi mocninou formy osvojování si určitého způsobu poznávání, způsobu, který je až dodnes výsostně Evropský.

Esej napsal profesor středověké a arabské filosofie na pařížské Sorbonně.
Z deníku Avvenire, 21. února 2006
přeložil Milan Glaser



Čemu se Západ může učit u islámu? Finančnictví
Rino Cammilleri


V italském časopise Katolické univerzity (Vita e Pensiero, 2009/1) vyšel článek nazvaný Může islám pomoci západnímu finančnictví? Odpověď dvou předních odborníků na ekonomiku a finanční sektor zní: ano, ba dokonce: západní finanční sektor by si měl z toho islámského brát příklad. Namísto analýzy současné situace a budoucích perspektiv podávají autoři nejprve krátké dějiny islámského finančnictví. Stručně je lze shrnout následovně: islám zakazuje úrokovanou půjčku (riba), což nemálo komplikuje muslimskou ekonomiku a vlastně znemožňuje vznik samotného pojmu banka. Celý kapitalismus, který je právě na půjčce a úroku založen, byl opakovaně postižen fatwou čili klatbou a ti šejkové, kteří chtěli obchodovat se Západem museli takříkajíc držet peníze a Korán v oddělených kapsách. Pro ostatní však platí šaríja, podle níž každá ekonomická aktivita má povinnost almužny (zakat), což je jeden z pilířů islámu. Institucionalizovaná půjčka se může týkat nanejvýš financování pouti do Mekky, což je další z pěti pilířů islámu.

V roce 1963 však jeden Egypťan, který studoval ekonomii v Německu, zahájil jeden nesmělý experiment. Jmenoval se al-Najjar a v Německu se nadchnul tzv. „sociální“ ekonomií, založenou na křesťanských principech, která byla kdysi ovlivněna encyklikou Rerum novarum Lva XIII. a řešeními, která vynalezli katolíci jako např. venkovské spořitelny a kampeličky. Al-Najjar založil Venkovskou spořitelnu, na jejíž činnost dohlížela komise (ulama), která bděla nad tím, zda je všechno halal, tzn. že to odpovídá normám Koránu. Tedy žádné investice do zbraní, hazardních her, alkoholu, tabáku, pornografie (v širokém pojetí, tzn. i včetně ukazovaní spoře oděných žen) a vyhýbání se lichvě (půjčce na úrok) pomocí účastnických smluv a různých forem nájmu.

Na tuto banku, přestože měla tak silný dozor, bylo však v muslimském světě pohlíženo s podezřením a po pěti letech ji Násir uzavřel. Jeho nástupce Sadat však její model, tedy účetnictví pod dohledem islámské komise, přejal a banku znárodnil. Velká naftová krize v letech 1973-4, která čtyřnásobně zvedla ceny ropy, způsobila, že arabské země byly zaplaveny penězi, takže byly nuceny zařídit si finanční instituce většího formátu. Ale vždycky byly halal, tedy podle islámských norem. Dozorčí komise (ulama) byla dokonce doplněna odborníky na islámské právo (fuqaha). Jako houby po dešti pak povstávaly islámské banky, takže v roce 1977 bylo nutné vytvořit International Association of Islamic banks, jejímž sekretářem byl až do roku 1991 právě Al-Najjar.

Katastrofa z 11. září vedla opět k náhlému přílivu dolarů, což opět povzneslo do výšin finanční disponibilitu zemí vyvážejících ropu. Zrodily se tak podle příslušných islámských norem první emise obligací, nazvaných sukuk, které byly vydávány v neislámských anglosaských zemích. Z nich se zrodila Islamic Bank of Britain. Teprve nyní Západ vycítil, že byla rozšířena nabídka a poptávka „produktů“ stravitelných pro jednu a půl miliardu muslimů. Dnes takzvaný islámský finanční sektor zahrnuje 400 institucí ve více než 70 zemích o rozsahu dvou trilionů dolarů a 15% ročním nárůstem. Odhaduje se, že opravdový boom nastane v příštích pěti letech a obsáhne 8% světové ekonomiky.

Vraťme se však k původní otázce: proč by se měl Západ učit od islámu? V bankovních institucích islámského práva je totiž zakázána spekulace, insider trading - trh s cennými papíry a umělé navyšování peněz v oběhu, tedy ona rakovina, která způsobuje nynější problémy. Čisté neboli halal peníze jsou prostředkem a nikoli cílem. Emise sukuk jsou spojeny se reálnými investicemi, např. ve stavebnictví a nemohou ani oklikou skončit v nemorálních aktivitách. V islámském světě chybí individualistická mentalita a všichni se cítí být jedním celkem (umma) a proto egoismus, jenž je kořenem západních neduhů, je zkrátka nemyslitelný. „Systém,“ který je z morálního hlediska pod přísným dozorem, má plnou důvěru. A právě ta chybí tomu západnímu. Krize důvěry způsobuje, že na Západě stagnuje likvidita, kterou by bylo třeba uvést do pohybu. Tolik tedy článek ve zmíněném časopise italské Katolické univerzity.

Zde však začíná hořká reflexe. Je totiž paradoxní, že by se Západ měl od islámu naučit část toho, co sám vynalezl, a čeho se zřekl, když odtrhnul náboženství od veřejného a sociálního sektoru. Byli to františkánští teologové 12. a 13. století, kteří rozuzlili teologický problém „lichvy“ a tak umožnili vznik kapitalismu v katolické Itálii. Katoličtí obchodníci a bankéři, kteří se zrodili v politické svobodě středověku, vynalezli všechny ekonomické nástroje a stali se věřiteli celých království. Byli to katolíci, kteří zavedli rozpočtovou praxi a financovali katedrály, hospice a školy. Idyla skončila protestantskou reformací a kalvínským předurčením, které začalo spatřovat v ekonomickém znevýhodnění znak bezbožnosti. Byla zavedena jiná a nelítostná ekonomická etika. Západ, který zapřel vlastní náboženské kořeny, musí dnes žebrat o „etiku“ u těch, kteří nepoznali ani protestantskou reformaci, ani osvícenství, ani sekularizaci.

Kdo ví, možná, že právě v tom je ruka Boží. Dost možná, že ten, kdo odmítne Kristovo „lehké jho“, které netíží, bude muset nést břemeno docela jiné.

Z časopisu Studi Cattolici n. 579, květen 2009
přeložil Milan Glaser
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 29 zář 2011 01:05

Politicky korektní evangelium
Vittorio Messori

Před několika lety jsem se pokoušel převyprávět evangelium za pomoci žargonu, který dnes jakoby vnucovalo nějaké orwellovské ministerstvo pro nediskriminační jazyk.

A tedy: ?V oněch dnech Ježíš pomohl jednomu jinak nadanému, neslyšícímu a nevidoucímu, který měl navíc motorické potíže. Potom vložil ruce na hendikepovaného a jednoho sociálně a psychologicky nepřizpůsobivého. Uzdravil nemocné v terminálním stadiu a ulevil několika postiženým. Když to shlédla skupina ichtyologů a spolupracovnic v domácnosti, rozhodli se k němu přidat. Nechyběli mezi nimi také ekologičtí a paramedicínští aktivisté. Všichni vzájemně respektovali svou sexuální a etnickou odlišnost a společně privilegovali problematiku příslušníků minorit a sociálně znevýhodněných.?

Tolik ukázka politické korektnosti, která je pro věřícího záludná, a nikoli náhodou do ní v dobré víře upadají také katolíci. Není však ničím jiným než znetvořenou a překroucenou podobou křesťanství, které je interpretováno někým, kdo si myslí, že se zlo ve světě vyřeší jeho verbálním zamaskováním pomocí pokryteckého eufemismu.

Ďábel je ?opicí Boží?. Její rysy nese také ideologie, která dnes vládne. Práce Velkého Korektního Bratra nikdy nekončí. Namátkou jen několik nových položek: dlouho už je vymítána staroba, takže stařec se řekne senior a podobně i otylost je prostá nadváha. Cikáni jsou, jak známo, zapovězeni. Nahradili je Romové, ale v Itálii proti tomu protestovali Rumuni, protože italské romeni se jenom nepatrně liší rumeni. Říká se tedy jenom migranti.

V těchto dnech jsem zachytil ještě jeden eufemismus, zejména na nádražích a letištích. Slovo stávka je příliš silné a může urážet jak pracující, tak cestující. Lépe je tedy říkat vždycky jenom industrial action.

A kdo si myslí, že žertuji, ať si prohlédne vývěsní tabule příjezdů a odjezdů na evropských a amerických nádražích a letištích ve dnech, kdy je tam přerušena práce. Tímto způsobem se tak dostává velké útěchy těm, kteří chtěli cestovat a namísto toho musí čekat.

Z internetového deníku La Bussola Quotidiana, 4.ledna 2010
přeložil Milan Glaser



Pedofilní krize západní společnosti
Jose Louis Restana

O čem se nemluví



Možná, že letošní postní doba bude pro Benedikta XVI. nejtěžší. Po hořkém potvrzení toho, co prohlásil jako prefekt Kongregace pro nauku víry během rozjímání Křížové cesty u Kolosea v roce 2005 (?Kolik špíny je v církvi!?), následuje nyní nechutný hon, kterého se účastní světská média různého ražení, disidenti typu Hanse Künga a lobby šiřitelů nových lidských práv. Jsou to dny tmářství a hněvu sdělovacích prostředků a Petr je opět uprostřed bouře.

S hodinářskou přesností se dostávají na přetřes případy, plnící funkci cíleně naváděných bomb. Očekává se list katolíkům v Irsku, jež je reakcí na hrozná obvinění tzv. Ryanovy komise. Tisk vytahuje staré případy v Holandsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku, z nichž mnohé již stanuly před soudem a byly už archivovány před 20 či 30 lety. Vznětlivý materiál na konstrukci špinavého, ale i falešného příběhu.

Je to snaha vykreslit v kolektivní představivosti takovou podobu církve, která je nejenom jakýmsi cizím tělesem v postmoderní společnosti, ale určitým druhem zrůdy, jejíž morálka a interní disciplina vedou její členy k anomáliím a úchylkám. Ano, toto je církev, která vychovala Evropu k uznání lidské důstojnosti, v lásce k práci, literatuře a zpěvu; ta která vynalezla nemocnice a univerzity a zavedla právo a omezila absolutismus... nyní to vše není důležité. Se stejným potěšením, které někteří zakoušejí při odstraňování jejích symbolů z veřejného prostoru, se jiní pokoušejí o demolici jejího obrazu v kolektivním povědomí.

Otázka zní: je pravdou, co se nám říká anebo nikoli? Podívejme se na čísla. Například v Německu ze 210 000 případů zneužití nezletilých, jež byly oznámeny od roku 1995, se jich 94 týkalo různými způsoby církve. Zajisté, 94 případů ve farnostech a školách je enormní množství, které zraňuje tělo církve a vyvolává závažné otázky. Je také pravdou, že u členů církve, zejména těch, kteří jsou pověřeni výukou, se očekává vždy více než průměr, protože komu je mnoho dáno, od toho se stejně žádá. Avšak řekněme také velmi jasně, že církev nežije v nějakém prostoru mimo dějiny. Je tvořena slabými lidmi a hříšníky; její tělo je vydáno tlaku dobových kulturních proudů a nechybějí ani momenty, v nichž je svědomí mnoha jejích členů formováno spíše světským míněním než živou tradicí, kterou obdrželi.

Hrůzu těchto případů nelze minimalizovat, a proto Benedikt XVI. (už jako prefekt Kongregace pro nauku víry) uvedl do pohybu imponující ?ozdravný proces?, jehož plody jsou již patrné. Pokud však velká média kladou na první stránky 94 případů a záludně přitom zamlčují dalších 200 tisíc, ocitáme se před odpudivou operací, na niž je třeba poukázat. Čísla této katastrofy k nám promlouvají o morální chorobě naší doby a vyžadují, abychom příčinu soužení západních společností hledali nikoli v celibátu katolických kněží, nýbrž v sexuální revoluci roku 1968, v relativismu a ve ztrátě smyslu života.

Sociolog Massimo Introvigne publikoval na toto téma vynikající článek, ve kterém ukazuje, že mediální uragán těchto týdnů je odpovědí na to, co označil jako fenomén ?morální paniky?, a je dokonale dálkově monitorován několika mocenskými centry. Podle jeho názoru jde o ?sociální hyperkonstrukci?, která má za pomoci zlomkovitých a z časového hlediska diskontinuitních informací vytvořit novou podobu zrůdy.

Existuje zajisté reálný problém, totiž kněží (i jeden je přespříliš), kteří se dopustili odporného zločinu sexuálního zneužití nezletilých. Avšak dimenze, doba a historický kontext jsou systematicky zkreslovány nebo zamlčovány. Nikdo nedává tato čísla církevní ostudy do souvislosti s brutálním celkem problému. Nikdo např. neříká, že ve Spojených státech, byl pětkrát vyšší počet obviněných mezi pastory protestantských komunit, anebo že ve stejném období, kdy bylo v této zemi odsouzeno něco přes 100 katolických kněží, bylo za stejný zločin zároveň odsouzeno 5 tisíc profesorů gymnastiky a trenérů. A nikdo přitom nežádal vysvětlení na Basketbalové federaci!

A nakonec, údaje nejvíce deprimující: oblastí, ve které se vyskytuje nejvíce případů pohlavního zneužití nezletilých, je rodina (zde dochází ke dvěma třetinám registrovaných případů). Co tedy má s tím vší do činění celibát? Ponechme stranou staré obsese Hanse Künga a jeho archaickou křižáckou snahu o odstranění nervů a podstaty církve. Od světských médií, které se dovolávají vědeckosti, preciznosti a profesionality se však očekává větší objektivita.

Minulý týden dálkově ovládaná ?morální panika? zasáhla dobře svůj cíl. Hon se soustředil na tu největší kořist, samotného Benedikta XVI., papeže, který provětral vzduch a zavedl řadu opatření za účelem maximální transparentnosti, kooperace s autoritami, a zejména péče o oběti. Byl to papež, který se ve Spojených státech a v Austrálii tváří v tvář setkal s těmi, kteří byli vystaveni oné hrůzné zkušenosti, aby požádal o odpuštění jménem církve, jejímiž zraněnými členy jsou a zasluhují proto přednostní pozornost.

Nařknutí papeže Ratzingera právě na tomto poli by si zasluhovalo pouhé pohrdání, pokud by neodhalovalo něco důležitého o této historické době. Existuje kulturní, politická a mediální moc, která si bez uzardění a rozpaků vzala na mušku Petra. Zajisté to není poprvé, a je vhodné si to pamatovat. Zuřivost a použité zbraně jsou však tentokrát mnohem podlejší než dříve.

Lze si představovat průhledné svědomí, s nímž Benedikt XVI. hledí na tuto záplavu, a z ní vyplývající bolest, která jej provází v této dramatické chvíli, kdy se on sám uvnitř církve stal fyzickým místem, přitahujícím nenávist, jež je iracionální, ale nikoli neznámá, protože už o ní Ježíš mluvil v evangeliu. Možná, že nám s jakousi nadsázkou na minulé středeční audienci, chtěl ukázat, jak míní konat svou službu v této chvíli strachu, pudových reakcí a různých výkyvů.

Učinil tak pohledem do zrcadla jednoho ze svých milovaných učitelů, svatého Bonaventury, když řekl: ?vládnout neznamenalo pro svatého Bonaventuru pouze jednat, ale zejména přemýšlet a modlit se. ? Jeho důvěrný kontakt s Kristem vždycky provázel jeho práci generálního ministra a proto sepsal také řadu teologicko-mystických děl, která vyjadřují duši jeho vlády, vyjevují jeho úmysl vládnout nejenom skrze příkazy a struktury, ale vést a osvěcovat duše, orientovat ke Kristu.?

Toto rozhodnutí Benedikta XVI. zůstává uprostřed bouře pokorné a pevné.

Z italského internetového deníku Il Sussidiario ze 16.března
přeložil Milan Glaser
Kód: Vybrat vše
http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=12546
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 29 zář 2011 01:14

Iniciátor pomluv proti Piu XII. je negacionista
O čem se nemluví

Milan Glaser

Německý dramatik Rolf Hochhuth, jehož divadelní hra roku 1963 odstartovala očerňující kampaň proti papeži Piu XII., je prokazatelně nejenom bývalým agentem sovětské KGB, ale také přesvědčeným popíračem holocaustu. Tento fakt je jistě poněkud trapný pro všechny, kdo stále ještě užívají právě jím vytvořenou rétoriku o údajném mlčení papeže Pia XII. v souvislosti s vyhlazováním Židů. Negacionista Hochhuth se mimo jiné zastával známého popírače holocaustu, Davida Irvinga, svého dlouholetého přítele, který byl odsouzen za popírání holokaustu. Naposledy před pěti lety v rozhovoru pro rakouský pravicový týdeník Junge Freiheit (18.2.2005). Tento fakt byl až na malou zprávičku v Jerusalem Post ponechán světovými médii prakticky bez povšimnutí. Připomněl jej před několika dny francouzský filosof Bernard-Henri Levi v článku, zveřejněném v italském deníku Corriere della Sera (20.1.2010). Třebaže Hochhuth se svoje tvrzení o ?vynikajícím historikovi Irvingovi? později snažil poopravit, jeho reputace a věrohodnost, pokud ovšem po odhalení jeho spolupráce s KGB vůbec nějaké zbyly, jsou nyní už naprosto nulové.

Tento ?drobný? detail myšlenkového zázemí tvůrce a inspirátora obratné dialektiky očerňující papeže a katolickou církev by měl být vzat v potaz každým, kdo jeho tvrzení opakuje. A to tím spíše, že argumenty, které by mohly být proti Piu XII. vytvořeny, lze dnes vyrobit mnohem obtížněji nežli tomu bylo v roce 1963, kdy ještě nebyly publikovány dokumenty vatikánského archivu a neexistovaly odborné historické práce o postojích papeže za druhé světové války. Manévrovací prostor věcné argumentace tohoto očerňování je dnes zkrátka mizivý. Zbývá pouze prostor mediální, ve kterém kdokoli, kdo má přístup do médií, může tvrdit cokoli.

Celá očerňující kampaň o údajném mlčení papeže je ostatně založena i na zásadním přecenění mediálního i politického vlivu papeže v době, kdy sdělovací prostředky neměly zdaleka takový význam jako dnes, nemluvě o vlivu papeže, který byl zanedbatelný jak u spojenců, tak u nacistů. Představa, že by nějaká plamenná pravidelná papežova odsouzení nacistického režimu na vlnách vatikánského rozhlasu, což byl jediný mezinárodní sdělovací prostředek, který měl papež k dispozici, mohla něco změnit na situaci vyvražďování Židů, je jednoduše směšná. Je to představa, šitá přesně na míru postmoderního člověka, který žije napůl ve virtuálním světě.

Reálné drama vyvražďování evropských Židů zločinnou ideologií nacismu však v každém případě zůstává varovným proroctvím, o kterém nelze mlčet právě a především nyní v prostředí relativistické kultury a relativistické politiky, které lidskou osobu potměšile odlidšťují a zabydlují v nicotě. Aby se totiž mluvením o údajném minulém mlčení církve nepřecházela aktuálním mlčením samotná historická realita.


Mezi Auschwitz a Jeruzalémem
O zneužití tragédie Shoa

Anna Foa

Vatikánský deník Osservatore Romano publikoval článek profesorky dějin na římské univerzitě La Sapienza, Anny Foa, která podává pozoruhodný historický pohled na vznik Izraelského státu a jeho počáteční postoj k tragédii vyhlazování židů Shoa. Ukazuje tak také mimochodem, proč legenda o údajném mlčení Pia XII. vznikla až 15 let po válce.

?Bez Shoa by Izraelský stát nikdy nevzniknul? ? tato příčinná souvislost mezi vyhlazováním židů v Evropě a vznikem státu Izrael se stala axiomem, který je přijímán odborníky i obyčejnými lidmi, ať už jsou nábožensky založení či nikoli, a stejně tak i politiky různých stran. Palestinci jej vzali za svůj proto, aby dokazovali, že byli obětováni Evropskému pocitu viny; izraelské vedení proto, aby ze založení státu učinilo pro židovský lid moment politického vykoupení. Postsionističtí historikové proto, aby obžalovali Ben Guriona (prvního izraelského premiéra) a labouristickou elitu, která zneužila tragédie Shoa a její památku.

Jedním z těchto historiků je Georges Bensoussan, nejznámější současný znalec sionismu, který je autorem obsáhlých politických a intelektuálních dějin sionismu s názvem Izrael, věčné jméno. Izraelský stát, sionismus a vyhlazování židů v Evropě (Israele, un nome eterno. Lo Stato d´Israele, il sionismo e lo sterminio degli ebrei d´Europa, ed. UTET, Torino, 2009, str. 203, 22 euro). Toto dílo, které loni vyšlo italsky, zpochybňuje a kriticky přímo demoluje výše zmíněný axiom a namísto toho nabízí novou a originální interpretaci, podle níž přístup, který pokládá Shoa za nejmocnější pilíř izraelské identity, radikálně mění předpoklady, na nichž byl při svém zrodu Izraelský stát skutečně založen.

Izraelský stát, argumentuje Bensoussan, nevznikl ze Shoa. Klíčové roky jeho vzniku byly ty, během nichž za britského mandátu (v letech 1920-1948) vznikala armáda, obce, univerzity a byl všeobecně zaveden hebrejský jazyk. Byly to roky tzv. Yishuv, židovského osídlování, během nichž vznikaly struktury, které se roku 1948 bez jakékoli změny staly strukturami státu Izrael.

V počátcích státnosti je tedy sionistický projekt a jeho dlouhá realizace. Aniž bychom zjednodušovali proces vzniku státu, bylo Shoa pro tento sionistický projekt katastrofou jak z demografického hlediska, protože zanikla zásobárna populace, se kterou sionismus počítal, tak také z hlediska morálního.

Yishuv totiž nejen že nebyl s to zachránit evropské židovstvo, ale přijímal s nedůvěrou a neochotně i ty, kteří tragédii Shoa přežili. Tato skutečnost je známá a široce historiograficky podložená, ale Bensoussan analyzuje její ideologické motivace.

Rozhodnutí přetransformovat Yishuv na útočiště pronásledovaných bylo totiž spojeno na jedné straně se zřeknutím se selektivní imigrace, tedy židů, kteří byli nadšeni pro budování nového světa, což byla jedna z charakteristických známek sionistického hnutí.

Na druhé straně toto rozhodnutí odpovídalo době, kdy valná většina sionistů zaujímala odstup od židovské diaspory i od těch, kteří přežili Shoa. Moment nadšení nového člověka-sionisty stál totiž v protikladu k židovi z diaspory a jeho pasivitě. V rámci diaspory šlo o protiklad mezi hrdinstvím bojovníků z ghetta a slabostí evropských židů, ?poslaných na porážku jako ovce?.

Při pohledu na dějiny, jak je podává Bensoussan, tedy ze způsobu, jakým nový stát zpočátku vnímal Shoa, jakým integroval ty, kteří přežili, a jakým zpracoval jeho památku vypadá proces utváření historické paměti zcela jinak v Izraeli než v Evropě a v židovské diaspoře.

Patnáct let, která následovala po druhé světové válce, bylo v Evropě dobou mlčení a velkého vytěsňování Shoa, ale bylo dobou mlčení také v Izraeli. Jednalo se však o ?mlčení výmluvné?, nabité potlačenými vzpomínkami, novými obavami ztotožněnými s těmi starými, které se staly realitou v Shoa, pocity viny a touhou po pomstě. Bylo to mlčení velice odlišné od toho, jež panovalo v evropských národech, které byly zaujaty opětovným budováním Evropy a vytěsňováním vlastních vin.

A právě v tomto mlčení se postupně začala rodit idea, že vznik státu Izrael by mohl být vykoupením - pro někoho politickým, pro jiného náboženským - ze zkázy židů, kterou uskutečnil Hitler.

Od procesu s Eichmannem roku 1962 a ještě více po Jomkippurské válce z roku 1973 a v průběhu dalších desetiletí se stále více památka Shoa stávala pilířem státnosti, což vyvolalo proces transformace Izraelců, kteří se stále více začínali ztotožňovat s oběťmi, které ?se vrátily jako židé?, a kteří - stejně jako židé v diaspoře - ?jsou současně židy a občany státu Izrael?. Stát už se nesnaží vytvářet nového člověka, ale bránit Židy před novým vyhlazováním.

Legitimita státu Izrael, který vznikl ze sionismu, se nyní zakládá na Shoa a vtiskuje tak ?bolavou identitu, jež neustále osciluje mezi Auschwitz a Jeruzalémem?. Vzniká tak riziko, že zakládání identity na katastrofě místo na nadějné budoucnosti, povede k novým katastrofám a rozhodně neusnadní mírový proces.

Minulé drama nebo budoucí tragédie? ? táže se autor v poslední kapitole své knihy. Trauma z vyhlazování Shoa spojovaného se zarputilým arabským odmítáním vede k tomu, že se ?dům Jákobův buduje znovu osamoceně na březích vlastní paměti?.

Z deníku Osservatore Romano, 15. ledna 2010
přeložil Milan Glaser
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Pisálek
Uživatelský avatar
Příspěvky: 61
Registrován: 05 srp 2010 11:09

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Roy Dest » 29 zář 2011 09:17

alexandrie píše:
stanivy píše:C.G.Jung (syn protestantskeho farara) sa zaoberal...
Jung neskor skumal aj...
Vskutku, čím více se člověk vzdaluje pravé katolické víře, tak tím více je náchylný podléhat bludům.

Velmi zajímavé. Naštěstí ani jeho vzdálenost katolické víře nezabránila tomu, aby vytvořil mnoho velkých děl a propracovaných teorií. Chceš říci, že kdyby neměl víru, nevytvořil by takové působivé texty a malby? V tom případě je asi lépe, že tu pravou víru neměl. Díky němu bude Peklo lepším místem pro všechny, kdo tam po něm přijdou :P

Mudrc
Uživatelský avatar
Příspěvky: 1189
Registrován: 19 zář 2010 23:48
Bydliště: ostrov Laputa

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod akozmia » 01 říj 2011 19:30

amandus714 píše:Podľa mňa jediný recept na učenie sa je UČEBNICA (KNIHA) + FÚRA ČASU + voliteľný doplnok v podobe ODBORNÍKA A KONZULTÁCIÍ (tie môže v potom poskytnúť napríklad aj tento topic). V okamihu, keď to akozmia urobí, ...


Amandus, nič také ako historické vzdelanie som u teba nepostrehla ;)
čo sa histórie týka sotva môžeš niekomu radiť.

Tvoje príspevky na fóre mi kvalitou myslenia a vzdelania pripomínajú absolventov VUMLu,
samozrejme, nejaký rozdiel tu je, oni boli červení a ty si čierny :lol:

Nájsť v tvojom príspevku vecný argument je skutočné umenie,
väčšina tvojich "argumentov" je typu "argumentum ad hominem".

Na tomto topicu je kopa kvalitných a racionálnych príspevkov z ktorých by sa dokonca aj človek ako ty mohol podučiť umeniu viesť racionálnu a vecnú diskusiu, pokiaľ by mal trochu viac skromnosti a ochoty.
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Moderátor
Uživatelský avatar
Příspěvky: 5638
Registrován: 17 zář 2007 23:41

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod misojogi » 01 říj 2011 20:36

Ahoj Akozmia
rozmyslal som nad svojim argumentom
titanovo pevnej tradicie ako si ho nazvala

brane do dosledkov by to mohlo znamenat nasledovne:
kazda vec schvalena na koncile musela byt tradicia apostolica
(toto sa chape pre cele prvotne obdobie cize az niekedy do stratena do 7-8 storocia)
cize ak uvolneny celibat(pre zenatych knazov) bol schvaleny na koncile v Trule
tak to znamena ze mohla existovat nejaka malo znama apostolska tradicia ktora to povolovala
je to sice malo pravdepodobne, tym viac ze existovalo kopec svedectiev opacnych a az do Sokrata ziadne v prospech uvolneneho celibatu
ale je zaujimave zistit k akemu vysledku sa dopracujeme ked zabsolutizujeme tradiciu az do limity(vsetko musi byt tradicia)

a samozrejme vznika otazka nakolko absolutizovat tradiciu a nakolko ju brat kriticky
(opacny extrem je protestantizmus ktory tradiciu neguje a hovori Sola Scriptura cize Iba Pismo cize SZ+NZ)
(mimochodom pravoslavni zasa absolutizuju tradiciu)
vznika tym stupnica medzi tymito dvoma extremami
a samozrejme otazka kde je to optimalne a pravde najblizsie miesto na tej stupnici

zatial nemam uplne jasno ako by vyzerala opacna limita (cize iba Pismo) ak sa chcem vyhnut standardnym klise (alebo ich aspon brat kriticky)
(to by bola dalsia otazka)

davam Ti to ako podnet na zamyslenie k comu dojdeme
a co noveho pochopime potom ...
Neviete ako spravit kvalitny ebook? Citajte!
tlacitko HLADAT
podporujem dobu hajenia tri roky pre povodne CZ SK knizky, pre preklady pol roka
digitalizujte prednostne starsie tituly

Analfabet
Příspěvky: 18
Registrován: 27 dub 2010 20:42

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod athanasios » 07 říj 2011 17:54

stanivy píše:C.G.Jung (syn protestantskeho farara) sa zaoberal zdravotnymi nasledkami ponarania deti a
uvadzal nasledky podrazdenia vagus-nervu ktore casto vedie k reflektorickemu stahu
laryngospazmus a reflektorickej zastave srdca, nehovoriac o hypoxii,
no to je teda "argument". ak by aj ponáranie detí niekedy viedlo k zástave srdca, boli by to aj tak len veľmi zriedkavé prípady - a nie nejaké pravidlo. Veď rodičia kúpu deti denne, a koľko krát a koľkým sa niečo také stalo?

Naviac Ján Krstiteľ krstil dospelých. A aj v počiatkoch kresťanstva sa krstili hlavne dospelí. Takže už to samotné, že tu ideš uvažovať o deťoch je od veci.

A čo sa týka Mandejcov, o ktorých si sa tu najviac rozpisoval, stále nikde nevidím, že by oni pri krste ľudí "pritopili", "uviedli do komy / akutneho stavu a potom ich resustivovali" ako to tvrdis ty:
stanivy píše:
Mišojogi píše:
stanivy píše:Podobne J.Krstitel krstil naozaj - fyzicky.Asi vedel co robi, ked uvadzal Krestanov kratkodobo do komy.
to mas odkial tuto informaciu o tej kome?
[...] Pravdepodobne ich pritopil .Vyvolal u nich akutny stav a potom ich resuscitoval.


Tuná máš popis mandejského krstu:
Kód: Vybrat vše
http://www.archive.org/stream/MN41560ucmf_1#page/n166/mode/1up


Alebo aj tu:
Kód: Vybrat vše
http://www.gnosis.org/library/Mandaean_Religion_Rudolf.html


je to len rituálne úmývanie. Jak aj židia mávali rôzne rituálne umývania, ktoré tiež v Biblii sa označujú slovesom "baptizein" (e.g. Lukáš 11:38).

Zatiaľ si tu skrátka nič k tvojmu tvrdeniu necitoval - ba aj to, čo si tu referoval, tak hovorí o krste klasicky, a nie o nejakom "pritápaní do kómy a následnej resustitácii". Takže mi to tak vychádza, že si si asi len čosi kdesi kedysi prečítal - napr. toto s tými deťmi - a nejako sa ti to časom poplietlo do tohto čo si tu napísal, prípadne si to naozaj čítal, ale len v knihe nejakých absurdných scifi fantázií, aké by mohol napísať trebárs aj ten gnostik Jung, to nevylučujem - potom čo tu bolo o ňom citované, by ma už od neho nič neprekvapilo.

Analfabet
Uživatelský avatar
Příspěvky: 3
Registrován: 13 kvě 2012 21:43

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Akozmia!!! » 14 kvě 2012 12:10

Prechádzam si staré diskusie: Amandus vymazaný, Ferino vymazaný :(

Škoda, tak krásne sme sa vedeli pohádať :)
Náhodná návšteva v blázinci nám ukáže, že viera nič nedokazuje.

Analfabet
Příspěvky: 2
Registrován: 11 črc 2007 16:52

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod Wolfe » 26 čer 2013 10:46

Prave som po dlhsej s prestavkami docital docela dobry topic viewtopic.php?t=12217
Na konci sa pisalo o premiestneni textu do diskusnej casti (povodne tam bola uploadnuta kniha od R. Dawkinsa).
Tak som si dal hladat zhruba nieco na tento styl, ze ci nepokracuje diskusia niekde inde (kedze ta sa odohrala este v roku 2010)
a hla diskusia so 165 stranami, zas budem mat co citat, ani knihu nepotrebujem :)
Len skoda, ze diskusia skoncila tiez uz v roku 2011 :(

Analfabet
Příspěvky: 3
Registrován: 26 led 2012 09:05

Re: Boh, filozofia, človek, "ťažšie témy"... - ring voľný

Příspěvekod premyslcz » 23 lis 2014 18:10

Je to zde trochu neaktualni

Knihomol
Příspěvky: 137
Registrován: 17 pro 2014 01:48
Bydliště: Guatemala

Fascinating website

Příspěvekod Pontsr » 17 pro 2014 01:59

Find out more! http://asredas.ru
I was very happy to search out this net-site.I needed to thanks in your time for this wonderful read!! I positively having fun with every little bit of it and I've you bookmarked to take a look at new stuff you blog post.
Can I just say what a reduction to search out somebody who actually knows what theyre talking about on the internet. You definitely know find out how to bring a problem to mild and make it important. Extra people have to read this and understand this side of the story. I cant imagine youre no more common because you definitely have the gift.
very good publish, i actually love this web site, carry on it
It’s arduous to search out educated people on this subject, however you sound like you understand what you’re talking about! Thanks
You must participate in a contest for the most effective blogs on the web. I'll suggest this web site!
An fascinating dialogue is value comment. I think that you should write more on this subject, it won't be a taboo subject however usually persons are not sufficient to speak on such topics. To the next. Cheers
Hi there! I just want to give a huge thumbs up for the great data you have here on this post. I might be coming back to your weblog for more soon.
This actually answered my drawback, thank you!
There are some interesting deadlines on this article however I don’t know if I see all of them heart to heart. There may be some validity but I'll take hold opinion until I look into it further. Good article , thanks and we want more! Added to FeedBurner as properly
you've got an ideal blog right here! would you like to make some invite posts on my weblog?
After I initially commented I clicked the -Notify me when new comments are added- checkbox and now each time a remark is added I get 4 emails with the identical comment. Is there any means you can take away me from that service? Thanks!
The subsequent time I read a blog, I hope that it doesnt disappoint me as a lot as this one. I mean, I know it was my choice to read, however I truly thought youd have something interesting to say. All I hear is a bunch of whining about something that you might fix in case you werent too busy in search of attention.
Spot on with this write-up, I really suppose this web site needs rather more consideration. I’ll most likely be again to read rather more, thanks for that info.
Youre so cool! I dont suppose Ive learn something like this before. So good to search out any individual with some authentic ideas on this subject. realy thanks for beginning this up. this web site is something that is needed on the web, somebody with somewhat originality. helpful job for bringing something new to the web!
I’d must examine with you here. Which isn't one thing I normally do! I get pleasure from reading a submit that will make people think. Additionally, thanks for allowing me to comment!
This is the best weblog for anybody who wants to find out about this topic. You notice a lot its virtually onerous to argue with you (not that I actually would want…HaHa). You positively put a new spin on a subject thats been written about for years. Nice stuff, just nice!
Aw, this was a very nice post. In idea I wish to put in writing like this moreover – taking time and precise effort to make an excellent article… however what can I say… I procrastinate alot and by no means seem to get one thing done.
I’m impressed, I have to say. Actually rarely do I encounter a weblog that’s each educative and entertaining, and let me inform you, you've hit the nail on the head. Your thought is excellent; the problem is something that not sufficient persons are talking intelligently about. I am very glad that I stumbled across this in my seek for one thing referring to this.
Oh my goodness! an incredible article dude. Thanks Nonetheless I'm experiencing concern with ur rss . Don’t know why Unable to subscribe to it. Is there anyone getting equivalent rss downside? Anyone who knows kindly respond. Thnkx
WONDERFUL Post.thanks for share..more wait .. …
Mobile apps, news and games. Find out more! http://asredas.ru
There are definitely a whole lot of particulars like that to take into consideration. That may be a nice point to convey up. I offer the ideas above as common inspiration however clearly there are questions just like the one you convey up where a very powerful factor will likely be working in trustworthy good faith. I don?t know if best practices have emerged round issues like that, however I'm sure that your job is clearly recognized as a good game. Each girls and boys really feel the influence of only a moment’s pleasure, for the rest of their lives.
A formidable share, I just given this onto a colleague who was doing a bit analysis on this. And he in reality bought me breakfast as a result of I found it for him.. smile. So let me reword that: Thnx for the treat! But yeah Thnkx for spending the time to discuss this, I feel strongly about it and love reading more on this topic. If possible, as you turn out to be expertise, would you thoughts updating your weblog with extra details? It is extremely helpful for me. Large thumb up for this weblog submit!
After research just a few of the blog posts in your website now, and I actually like your approach of blogging. I bookmarked it to my bookmark website list and will likely be checking again soon. Pls check out my website online as properly and let me know what you think.
Your place is valueble for me. Thanks!…
This web site is known as a walk-by means of for all the information you needed about this and didn’t know who to ask. Glimpse right here, and also you’ll definitely discover it.
There's noticeably a bundle to know about this. I assume you made certain nice points in features also.
You made some decent factors there. I seemed on the internet for the problem and located most individuals will go along with along with your website.
Would you be considering exchanging hyperlinks?
Nice post. I study something more challenging on different blogs everyday. It can all the time be stimulating to learn content material from other writers and follow a little one thing from their store. I’d desire to make use of some with the content on my blog whether you don’t mind. Natually I’ll give you a hyperlink on your web blog. Thanks for sharing.
I found your blog website on google and test a couple of of your early posts. Proceed to maintain up the very good operate. I just further up your RSS feed to my MSN News Reader. Looking for ahead to studying more from you later on!…
I'm typically to running a blog and i actually recognize your content. The article has actually peaks my interest. I am going to bookmark your site and hold checking for brand spanking new information.

PředchozíDalší

Zpět na Obecné diskuze

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 2 návštevníků